Literatura o severu

Karel Čapek - Cesta na sever

2. ledna 2011 v 11:13 | Lawiane
Karel Čapek - Cesta na sever aneb výňatek z mého čtenářského deníku.

OBSAHOVÁ CHARAKTERISTIKA:
Kniha popisuje autorovu cestu do Skandinávie, kterou podnikl v létě roku 1936, aby si ověřil lidskou důstojnost, důvěru v člověka a podíval se na "ty šťastné a duševně vyspělé", v době kdy se na střední Evropu snášel soumrak nacismu.
Začíná krátkým vyprávěním o Dánsku, plném zelených pastvin a strakatých krav, jeho hlavním městu Kodani, odkud se Čapek plavil do Švédska. Líčí Stockholm a jeho okolí obklopené nesčetným množstvím vody - ne nadarmo se městu přezdívá Benátky severu.
Cesta dále pokračuje vlakem do norského Osla a po železnici do severněji položeného přístavního města Bergen, odkud se pak plaví starou, leč velmi sympatickou, lodí Håkon Adelstein, na níž panuje téměř domácí atmosféra, kolem členitého norského pobřeží, posetého horami a fjordy, až na samý konec Evropy, severní mys Nordkapp.
Na své cestě projíždí mnoha městy, zprvu velkými a honosnými, čím dále se však dostává na sever, mění se v menší městečka, laponské vesnice a rybářské osady na pustých skalách, kde jsou všudypřítomné sušené tresky.
Obdivuje panenskou přírodu, vysoké hory, bílé noci a v neposlední řadě také houževnatost a poctivost zdejších obyvatel.

VLASNÍ NÁZOR A HODNOCENÍ:
Knih o severní Evropě jsem četla už mnoho včetně několika cestopisů a můžu říci, že čapkova Cesta na sever se mi z těch cestopisů líbila nejvíce. Je psána velice pěknou češtinou, která čtenáři zprostředkuje nejen samotný popis vysokých hor a odrazů na mořské hladině, ale do hloubky vykreslí i atmosféru míst a přinese požitek ze čtení jako takového. Navíc hodnotí Skandinávii velmi pozitivně a to mě také těší. V některých pasážích jsou popisy možná zbytečně zdlouhavé, když jsem však začínala přemýšlet, zda mě to nezačíná nudit, přišla vždy autorova vtipná poznámka, která opět upoutala mou pozornost a přiměla k dalšímu čtení.



zdroj fotky:
members.virtualtourist.com

Domek u fjordu- recenze (má slohovka)

15. ledna 2010 v 18:37 | Lawiane
Když už tu mám rubriku recenze, tak proč do ní nezařadit taky mojí slohovku, kterou jsem právě dneska ve škole dopsala. Je to recenze na jeden cestopis ze Švédska, který jsem četla v září a moc se mi líbil. Později bych sem chtěla něco takového napsat o všech knížkách o Skandinávii, které jsem četla, protože jejich úroveň je dost rozdílná. Jestli si to chcete zkopírovat, tak jedině s odkazem!

Před nedávnem jsem se rozhodla přečíst si nějakou literaturu, která by mi pověděla něco více o životě ve Skandinávii. Vyrazila jsem do knihovny a tam se mi do ruky dostala kniha s poutavým názvem Domek u fjordu- Život na švédském ostrově, a tak jsem měla rychle vybráno.
Tuto knihu vydalo v roce 2007 nakladatelství Ikar v edici Kolem světa. Jejím autorem je německý novinář a bývalý člen Greenpeace Wolfgang F. Fischer, který se po předčasném odchodu do důchodu rozhodl splnit si svůj sen a přestěhoval se i s manželkou z bytu v rodném Hamburku do žlutého domku ležícího na jihu Švédska.
Kniha začíná popisem mnohých formalit, které musel autor vyřídit, aby usedlost jménem Kasen byla Švédským královstvím vůbec schválena ke koupi německým občanem. Líčí, jaké byly jeho pocity, když později obcházel svůj pozemek a nemohl věřit svým očím, jak je obrovský, když přišla první zima a on nemohl vytopit dům na teplotu, při které by nebylo nutné nosit tlustý svetr a troje ponožky a když mu jeho nový přítel řekl větu, "už jsi skoro Švéd". Dvě stě sedmadvacet stran však nepojednává pouze o jeho radostech a starostech, nýbrž je do nich vměstnáno i mnoho pasáží přinášejících čtenáři fakta o historii, tradicích a kultuře této země. Mezi takové patří kupříkladu povedená kapitola Svatojánská noc a ostatní svátky. Po několika uplynulých letech, během niž autor prožil jak krásné okamžiky při procházkách lesem, koupání se s tuleni a pohledech na půlnoční slunce, tak i problémy s jiným jazykem, jinou mentalitou národa a v neposlední řadě také s drsnou přírodou a vysokými cenami, uznává, že život v jeho malém "ráji" je i za cenu nějakých těch nesnází krásný a rozhodně stojí za to.
Kniha přináší čtenáři objektivní pohled na změnu životního stylu, jakou autor prožíval. Nelíčí život ve Skandinávii jako pohádku plnou klidu a míru v ledovém království, nýbrž popisuje situace jak optimisticky, tak i negativně. Což je dobře, jelikož je pak na čtenáři, aby si sám vytvořil vlastní názor. Rozdílný pohled na cizí stát vám přinese dílo autora, který tam vyrazil na dovolenou a dílo autora, který tam opravdu žil či stále žije. Dostane-li se kniha do rukou člověku bez zájmu o sever, je dost možné, že na něj bude působit nudně, příliš rozvlekle a všedně. Bude-li ji však číst takový nadšenec, jako já, nepochybně zhltá její řádky s nadšením litujíc, že jich není o trochu více.
Zkrátka a dobře, Domek u fjordu vás nepřekvapí žádnými originálními zvraty, nerozbrečí dojemnými scénami, neochromí strhujícími událostmi, ale máte-li jen trochu rádi teploty pod bodem mrazu, rozhodně vás nezklame.
 
 

Reklama