Finsko 2012

Posledních 24 hodin ve Finsku

1. listopadu 2012 v 22:57 | Lawiane
Třeba bych taky po dvou měsících mohla dokončit svou superblogískovou reportáž z Finska, že? Třeba taky ne, ale vzhledem k tomu, že jsem vám ještě podrobněji nepovídala, jak nám pokáceli dům, tak by to bylo vhodné.
Takže byla středa - poslední plný den ve Finsku. Tu jsme započali výletem na Seurasaari -jeden z dalších ostrovů Helsinek - tentokráte ovšem spojený s pevninou velkým bílým mostem. Šli jsme docela dlouho podel moře, než jsme tam došli. Cestou jsme konzumovali Milku a potkali dům pana McDonalda (jako ne ten obchod, ale prostě dům, kde bydlel McDonald a měl tam ceduli, že tam bydlí) :D

Koupání v Baltu

2. října 2012 v 10:54 | Lawiane

Tak a co se dělo onoho finského úterý? Ráno (tedy s naší dobou vstávání spíše dopoledne) jsme jeli na výlet do Porvoo. To je takové nedaleké městečko s dřevěnými domečky, kde jsem byla už loni, ale je to tam tak hezké, že se to při žádné návštěvě nesmí vynechat. Problém byl ovšem ten, že minule nás tam zavezl autobus cestovní kanceláře a tentokrát jsme si tam museli dojet sami. Z helsinského hlavního autobusového nádraží. A to byl kámen úrazu. :D Bus v celou nám ujel, tak jsme si v klídku prohlíželi obchody, že jako pojedeme tím v půl. Ve čtvrt jsme se vydali hledat nástupiště číslo dvě. Jenže ejhle. Běhali jsme zoufale po ulicích a nádraží nikde. Prostě nikde. Došli jsme podle mapy přesně na roh ulic, kde před námi mělo být, ale tam na nás čekalo jenom náměstí, přes které jsme šli už asi stokrát a kde opravdu žádné autobusy nejezdí… Nádraží tedy nebylo. Trochu problém. Autobus v půl už nám taky ujel.

Pondělí na dalších ostrovech

30. září 2012 v 22:49 | Lawiane
V pondělí s datem 10. září ( Vše je třeba přesně datovat. Co bychom si počali bez datování?) jsme měli na programu návštěvu dalších helsinských ostrůvků. V Helsinkách je totiž tolik ostrůvků, zvaných saari, že si na každý den dovolené můžete naplánovat jeden.

Na finských dvorech

19. září 2012 v 10:49 | Lawiane
Čas se s časem sešel a já dlím zase zpátky v zemi české, zemi milované, kolébce mé i v hrobě mém. Dost bylo citací, je třeba se vrátit zpátky v čase a zahrát si na vypravěče v krčmě. Takže si objednejte jeden ležák a pěkně poslouchejte. Případné dotazy prosím nechte na konec, jelikož skákat vypravěčům do řeči je neslušné.

Hojo hojo isopomo

13. září 2012 v 11:56 | Lawiane
Hojo hojo isopomo,
Hojo hojo apukamu.
To byl nápis na výloze potravin. A pak taky Mhhhh.... Tresor! To byl nápis na sušenkách.

Ráj na zemi

9. září 2012 v 21:55 | Lawiane
Ahojky,
dnešek byl opravdu krásný, prakticky celý jsme ho strávili na ostrově Pihlajasaari, kde to vypadá jako v ráji.

Po finských cestách

8. září 2012 v 21:26 | Lawiane
Zdravíčko, už jsem zase ve skluzu. Včera jsem nepsala tak musm dneska napsat dva dny, dokud to mám v čerstvé paměti - jenže se mi nechce psát ani o jednom. :D Povinnosti jsou hold povinnosti.
Teď je dilema zda psát o včerejšku či o dnešku. Dobře, vezmem to na přeskáčku a začneme dneškem, protože si ze všeho nejdřív potřebuju postěžovat.

Tampere - Pirkkala

6. září 2012 v 22:31 | Lawiane
Ach bože, já to tu tak miluju... To "tu" znamená ve Finsku. Je vážně super moct kombinovat slova tu a ve Finsku a myslet to vážně.
Před pár hodinami jsme dorazili do Tampere, kam nás na svých křídlech doneslo letadlo. Proběhly tak mé první letecké křtiny, jelikož to byla první cesta tímto strojem, kterou jsem kdy absolvovala. Je to pěkné to létání, ale autobusy jsou stejně lepší. I když vzlet a přistání je zajímavost sama. Bavilo mě to. Žel bohu v letadle bylo miminko, co polovinu cesty hystericky prokřičelo a muselo sedět zrovna za mnou.... Asi nikdy nebudu moct mít dítě, jelikož kdyby bylo po mém a šli v tom letadle otvírat okna, tak už je venku....
No nic, popojedeme. V Maďarsku odkud jsme letěli bylo horko, které posílila moje cestovní horečka, takže jsem se od rána pekla jako škvarek. Ani nevíte, jak je to úžasný pocit, když pak přilítáte do Finska, pod vámi všude lesy a jezera a letadlo pořád klesá, až už si myslíte, že přistání bude mezi stromy. Na poslední chvíli se ale objeví drobounké letiště Pirkkala schované mezi lesy.
 
 

Reklama