Takovej ten fiilis

5. října 2015 v 19:29 | Lawiane |  Finsko 2015
Takovej ten pocit, když si ve čtyři ráno otevřete noutbuk a jdete psát článek, protože se poslední tři hodiny nečinně povalujete v posteli a máte pocit, že vaše stylistické schopnosti budou právě nyní na úrovni.
Takovej ten pocit, kdy jdete pilně do studovny, ale… nedokážete otevřít dveře… tak jdete zase pryč.


Takovej ten pocit, když se vám v noci zdá 2D sen a tak si pak říkáte, jestli už to jako není nějak moc. Jestli vaše psychické zdraví netroskotá, nenaráží na útesy bláznovství. Jenže druhý den se vám zdá, že spíte s medvědem…
Takovej ten pocit, když rodičům do telefonu nadšeně oznamujete, že plán večera je jít s bývalým do pajzlu na levný drahý pivo a vaši rodiče se vyděsí, ale vy je uklidníte faktem, že jste si právě k obědovečeři dali velkou porci cibule a česneku. Že si pak desetkrát čistíte zuby a zkonzumujete skoro celou zásobu dobrých českých žvýkaček, už pochopitelně zamlčíte.
Takovej ten pocit, když po sobě váš učitel finštiny pojmenovává ulice v mapě fiktivního města a má vlastní fejsbukovou fanouškovskou stránku, na kterou některá ze studentek sdílí fotku jeho bot.
Takovje ten pocit, že brzo bude svítat, zítra jdu se skupinou… tedy vlastně dneska jdu se skupinou fotografů do lesa, budu muset komunikovat anglicky a jestli se teď nevyspím, nebudu schopná komunikovat asi ani česky.
Jenže když si lehnu, začnu si představovat, že tu jsem za deset let, ve finském bytě, v manželské posteli s finským manželem a vedle v pokoji spí polofinské děti a já jsem děsně oukej a vyrovnaná žena. A nespím v garsonce. A máme saunu. A máme půjčku. Proč sakra půjčku? Tu bych z představy radši vyškrtla, jenže ona se pořád dožaduje pozornosti. Nenechá mě spát, půjčka jedna zatrolená, určitě je to ten důvod, proč jsem musela jít ve čtyři psát článek. Půjčka mě podvědomě moc deprimovala. Skoncuju to s ní v tomhle odstavci.
Takovej ten pocit, že jste se vůbec nevyspali a na sraz fotografů přišlo jenom osm lidí místo padesáti a bavili jste se s nesympatickýma Portugalkama, co studují business a já už je nechci vidět, protože mají moc špatný orientační smysl a dělá jim potíže jít po ulici stále rovně za nosem. Finští fotografové finsky mlčeli.
Takovej ten pocit, když zachráníte žížalu. Aneb to jsem zase jednou obcházela zdejší kostely, abych si posílila auru a karmu, jenže v mém oblíbeném kostele bylo lešení a pánové na lešení, tak jsem vyrazila do hlavní katedrály, která je mimo jiné nádherná budova a nachází se v ní originál obrazu padlého anděla, který fanoušci Nightwish doufám dobře znají. Posílila jsem v něm svoji auru a hned před kostelem - co nevidím - žížala ve štěrku, dost vysílená, ale stále živá a dlouhá. To je jasná zkouška pro moji karmu, říkám si a přenáším žížalu do křoví na mokrou hlínu. Podobný pocit, když čekáte na autobus a přijde starý pán a žádá o jedno euro a tři lidi ho odmítnou, ale vy mu dáte euro. Sice si říkáte, že to je balení mlíka, který si tenhle tejden nekoupíte, protože šetříte radši na čtvrtinu piva, ale pán si euro zasloužil. Nevypadal jako alkoholik a slušně mi poděkoval, pochválil mi tašku na noutbuk a pohladil mě po rameni.
Takovej ten pocit, že už asi hodinu posloucháte Elán a děsně si to užíváte.
Takovej ten pocit, když víte, že dnes máte setkání s nějakým rodilým mluvčím a že situace bude vyžadovat běžný hovor. Ne hovor s vyučující, ani na úřadě, co trvá dvě minuty, ale takový nějaký běžný minimálně hodinový hovor. A dáváte si předsevzetí, protože už se sakra chcete zbavit spisovného jazyka, který nikdo kromě vás v hovoru nepoužívá. A říkáte si, že dneska: řeknete o něčem, že je to sika něco (doslova prase, v praxi hodně/hrozně), to slovo přece úplně znáte a je tak lehké ho někam začlenit. Ale smůla, na prase si zase vůbec nevzpomenu. Že dneska nebudete říkat seitsemän, ale seittemän a nebudete říkat kaksikymmentäkaksi, ale kakskytkaks, ne mahdollista, ale mahollista. Jenže v praxi si pak půl minuty nemůžete vzpomenout, jak se ta sedmička vůbec řekne, natož abyste si vzpomněli, že jste tam chtěli změnit jedno písmeno a být děsně drsně domorodí. Ach, drahá hovorová finštino, kdy se necháš ochočit i mnou? Dám ti za to šunku! Nech se prosím pohladit!

A ještě poslední pocit aneb dnešní rozhovor s Ninou u oběda.
Nina: Tenhle víkend zase nic nestihnu, když je v pátek ten koncert.
Já: Počkej, ty jdeš na nějakej koncert? Hej jakej koncert? S kym tam jdeš?
Nina: No přece my dvě jdeme v pátek na ten koncert.

Pár fotek z fotografické procházky




 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Žolanda Žolanda | E-mail | Web | 5. října 2015 v 19:45 | Reagovat

Máš skutečně bezvadné fotky.. mám ráda focení, ale jinak ten článek je taky bezva ;)

2 Monica Otmili Monica Otmili | Web | 5. října 2015 v 19:48 | Reagovat

Když už jsme u těch půjček, mrkneš občas na finskou televizi? Jak často tam vnucujou půjčky? neboť u nás už je to léta tak, že se tě všechny banky snaží přesvědčit, že tu půjčku potřebuješk ke svému spokojenému životu. A soudě dle Tvého snu se jim úsilí evidentně vyplatilo. :D
Každopádně vsadím se, že půjčky ve Finsku jsou úplně jiná liga než ty naše. ;)
Tak šetření a nespisovnému jazyku finskému zdar! :-)

3 Lawiane Lawiane | Web | 5. října 2015 v 20:06 | Reagovat

[2]: myslím si, že půjčky jsou sračky všude. Televizi tu nemám k dispozici, ale v rádiu je vnucují pravidelně. :D Máš si nově vybavit byt a pak ještě vyrazit do tropů na dovolenou - všechno na dluh. :D

4 Silwiniel Silwiniel | Web | 11. října 2015 v 13:20 | Reagovat

Aslan ti požehnej za záchranu žížaly! Já prostě miluju styl tvého psaní 8-)

5 Liliana Landštejnská Liliana Landštejnská | Web | 1. listopadu 2015 v 19:33 | Reagovat

Zbožňuju Tvé články plné zajímavých a poučných postřehů :) Bez půjčky člověk nemůže prakticky ani bydlet. A když už ji člověk má, ta potvora na něj dotírá každý měsíc.

6 Avilan Avilan | Web | 13. listopadu 2015 v 10:00 | Reagovat

Sdílí fotku jeho bot :D tak to mě dostalo. Hm, taky se mi občas stane, že zapomenu na něco, kam jsem měla jít a pak mám fofry :D
A ty fotky...

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.