Září 2014

Jsem Máchův sychravý říjen

30. září 2014 v 22:39 | Lawiane |  co na srdci to na blogu
Ach, já bídná žena - trávím večer s potkanem a praženými slunečnicovými semínky a nechápu, jak mohly děti Pevensiovi psychycky zvládnout návrat z Narnie.

Studentská sleva na pivo

25. září 2014 v 20:48 | Lawiane
Velebení Tampere II.
Jak koukám, předchozí článek vás zaujal skoro jako telenovela, tak vás nebudu napínat a řeknu vám, co za dobrodrůžo se dělo dál. Ale žádnou svatbu, konec světa ani společnou sebevraždu ve vlnách finských jezer, jako to dělali romantici, nečekejte. :D


Velebení Tampere I.

10. září 2014 v 23:59 | Lawiane
Tak jo, přejdeme v zápiscích o dovolené k onomu městu dokonalému. Mezi příjezdem z Oulu a odjezdem do Tampere sice ještě otálí Helsinki, kde jsme našli velký blešák a z letně se tvářícího přístavu si udělali výlet na Jeřabinový ostrov, kde už jsem já zase jednou byla. Jsou tam velký balvany a moříčko po nich dělá cáky špíchy a vy si tam po těch kamenech můžete lézt, jak chcete. Je to fér místo, člověk by vůbec neřekl, že je to hned za humny centra. Ale momentálně není zase tak důležité, protože všechna důležitost světa se obrací na Tampere.

Hřejivé Oulu

9. září 2014 v 19:03 | Lawiane
Cestou do Oulu nás provázela mlha. Byla všude za oknem a ohlašovala podzim, ale slunečný den ji nakonec překonal a mi se mohli v mém "druhém domově" procházet v tričku s krátkým rukávem. (Věřte, že vám ve Finsku nic neudělá větší radost, než počasí, kdy můžete mít jen tričko. :D)
Přijet do Oulu s někým z mé rodiny byl sen celého předešlého léta, kdy jsem se tam pořád procházela sama a sama a říkala si, jak ráda bych to tu představila rodičům. A najedou bum - nápis "Oulu - autobusové nádraží" a moje máma před nim. :D Abyste byly v obraze, tak malá jednovětá rekapitulace: Loni jsem tam tři měsíce dělala au-pair a letos jsem se tam jela podívat na návštěvu na jednu noc k té své finské rodince a mojí mámu jsem přibalila s sebou.

Nedecentní únava mezi decetními políčky.

7. září 2014 v 21:54 | Lawiane
Byla jsem tam. A už jsem zase zpátky. Fotky mi nikdo nesmazal, zážitky také ne. (Možná jenom talent pro psaní poutavých článků se někam vytratil. Snad ho nějaký šťastlivec najde třeba na letišti.)
Byla jsem týden putovat po finských městech (pokud tento blog nečtete prvně, je vám asi jasné, že o ničem jiném řeč asi nebude.) a jelikož už tady mám na cestování Finskem takovou rubričku, ráda bych ji zase naplnila tím letošním cestopisem, žel bohu se mi hlavní zážitky z dovolené scvrkly do jednoho večera v tamperských hospůdkách… ach, ti chlapy… ani ustálený zážitek z dovolené nám nedopřejí. :D
Vypravěčské nadšení jsem už vložila do finsky psaného deníčku, pro učitele, ale… vy určitě chcete slyšet, jak jsem viděla jeptišku na vodních lyžích, takže "Přemož se a piš!" Konec stěžování na lenost, jako odrazující úvod by to stačilo a teď už jdeme na to. :-)