Když vás těší ponožky a ručník

16. července 2013 v 23:01 | Lawiane |  Finsko 2013
Ahoj,
byla jsem v Laponsku. Bylo to naprosto skvělé. Viděla jsem Santu, což ovšem určitě nebylo tím nejskvělejším neb mé srdce patří zdejší přírodě. Ale o tom vám popovídám až příště. Vyčerpal mě dlouhosáhlý mail rodičům, takže se potřebuju odreágovat zde nenáročným článkem.
Dnešní den působil konečně, že odpovídá mému popisu práce. Celkem dlouho jsem si hrála s dětma. Nejdřív karty a tak a po obědě jsme najeli na hru, kdy jsem byla příšera a honili jsme se po domě. Očividně je to bavilo a mne celkem taky. S chlapcem jsem byla odpol ještě na hřišti. Byl to príma den, konečně mám pocit, že tu k něčemu jsem. Zítra bych prý měla uložit děti ke spánku. Hezky česky - na kutě. Doufám, že se mi to zdárně podaří.
K večeru jsem se byla projít. Najela jsem opět na svou hezkou českou tradici chození pěšky, jelikož zjišťuji, že mi to chybí a kolo mi prostě přijde jako cizácký zvyk. Nehledě na to, že jak jsem vám říkala o rozprávění s mým Dobrým kolem, tak milé Dobré kolo je nyní zamčeno a nikdo od něj nemůže najít klíč. Nu namířila jsem si to do supermarketu, který je od domu asi patnácit minut chůze a je v lese, jako všechno tady. Připadám si jako těhotná. Jedla bych od rána do večera. Chutná mi tu. Navíc chorobně miluji finské supermarkety, jelikož je v nich narozdíl od Česka hromada nového neojezeného zboží. Není to nuda. Je to přímo opak nudy. Je to extrémní zábava. Finské supermarkety jsou pro mne extrémně zábavné.

Bylo pro mne tedy skvělým zjištěním, že tento nejbližší obchod je veskrze velký a kromě jídla je v něm i všechno ostatní. Má volnočasová zábava? Procházka mezi regály. Původně jsem si chtěla koupit něco na zub, tak na večer, bonbóny, sůši co douho vydrží. Ale nakonec jsem si místo toho koupila co? Sluneční brýle. Byly v akci a mají krutopřísný tvar. Docela vážně uvažuji, že si tam zítra zajdu pro druhé. No ne? To je jasný, že jo.
V tom obchodě mají i ponožky. I nádobý. I sekery. I myš k počítači. To je ohromující. Ne vážně. Místo plánování výletů mě tu chytá potřeba koupit celý obchod. Vnitřně mne utěšují představy toho, až budu nakupovat dárečky domů. To je hřejivý pocit. Myslím, že mne bude živit po následujcí dva měsíce. Vyhlídla jsem si hrneček. Pro sebe. Ten si koupím. Je to finská značka, dost tradiční. Je moc fajn. Z nepochopitelného důvodu mne chytá touha koupit si tu věci, které prostě nepotřebuji, mám jich prozatím dost, ale touha je silná. Například ponožky. Dvě eura mne nevytrhnou. Asi si udělám radost ponožkami. Mimoto mi přijde, že mi nestačí jen jeden ručník, který tu mám, vzhledem k tomu, že člověk s ním chodí na pláž i do sauny i do sprchy. A věřte nebo ne, i pěkné ručníky v tom obchodě jsou. Jenže ten můj se zrovna včera vypral a nyní je ok, takže touha zeslábla. Ty věci se mi nevejdou na báglu na cestě zpátky. Dva ručníky se tam nevejdou a mne se nechce tu ten starý nechat. To se pak člověk vrátí opět je s jedním a vůbec to nemá ten matematický efekt. Dva jsou dva a jeden je jen jeden, i když je jiný. No né? To jen tak přibližně, abyste věděli, co tu ve svých volnočasových myšlenkách řeším. Člověk je musí udržovat pozitivní, čisté a nad vodou. A proto je uvažování nad ručníky ideální. Taky mě hřeje představa, že a se vrátím, měli bychom to s přáteli nějak hojně oslavit. Na naší chatě. Měly by se udělat finské hody a měla bych na ně dovézt hojost finského jídla... jenže se mi nevejde do batohu. Existenční problém.
Při procházde po zdejších cyklostezkách a chodnících, které nevedou ničím jiným, než lesem jsem objevila místo s vysoce dobrou energií. Musí tam být dobrá energie už jen proto, že tam rostou mnohem lepší broůvky než jinde. Měla bych tam občas zajít něco odevzdat bohům.
Minulou noc se mi zdálo o tom, že přes prkýnko v kadiboudě pochodovalo tolik mravenců, až se na to nedalo sednout. Nrmálně se do snářů moc nedívám, ale občas mne ta potřeba chytne. Mravenci prý značí, že píle přinese úspech, ale kadibouda, že nastanou komplikace. Bliká mi tedy varovné světlo, abych se více vrhla na ostré útesy finského jazyka. Jsem lína. Snažím se, ale jsem líná, neb psaní blogu je prostě příjemnější činnost. Zítra se musím učit dvojnásob a taktéž si musím zajít pro druhé sluneční brýle. Nyní du spát, zdejší čerstvý vzduch mne tak příjemně unavuje, takže dobrou a lovu zdar! Kéž mi děti zítra poslušně zalezou do postele.
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Zdebra Zdebra | Web | 18. července 2013 v 16:17 | Reagovat

Supermarket v lese? :-D
K čemu druhý sluneční brýle?

2 Lawiane Lawiane | Web | 18. července 2013 v 17:33 | Reagovat

[1]: bude se o nich říkat, že jsou z Finska. Chápeš? A navíc mají tvar, co se v čr neprodává.

3 Outmuska Outmuska | 18. července 2013 v 22:30 | Reagovat

Finsko. Sakra! Také bych tam vyrazil....

4 vivienne vivienne | Web | 19. července 2013 v 10:11 | Reagovat

Já chci taky do supermarketu v lese! :-)

5 Lúthien Tinúviel Lúthien Tinúviel | 19. července 2013 v 10:40 | Reagovat

Ručníky jsou důležité. Člověk by neměl nikdy nikam chodit bez ručníku! Ti mravenci v kadiboudě jsou děsiví, tak snad se žádné komplikace neobjeví.

6 Zdebra Zdebra | Web | 19. července 2013 v 22:16 | Reagovat

[2]: Chápu :-D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.