Lamento Eroico - 1. část

23. listopadu 2011 v 19:15 | Lawiane |  Lamento Eroico
Ahojda, napsala jsem povídečku. Chtělo by to úvod, ale co do něj? Tak třeba, že si máte dát pozor, protože je to prý "červená knihovna" řekla moje madr. Jo, asi je. Asi mám dost hrozný sklony, když píšu takovýhle povídečky. Je totiž děsivě romantická (zase tak ne, snažila jsem se to eliminovat :D ), trapně tragická a vůbec taková… prostě taková…
Taky si myslím, že její konec je lépe napsaný, než začátek. Takže vás může motivovat, že horší už to nebude.
Veledůležitou informací je, že tam je zakomponován Ital. Jako ten hlavní pán. :D Taky se to odehrává na severu Itálie ve staré době. To je opět změna, jelikož 99% mých povídek se odehrávalo ve Finsku. :D
Začala jsem to psát o prázdninách, ale pak mě to přestalo bavit, až to vypadalo, že to nikdy nedopíšu, ale teď mě opět chytla úchylka na Itala a tudíž byla veliká motivace to dopsat.
Tak veselé čtení a nemusíte se mi smát. :D





Gladiator soundtrack

Letní den byl ještě mladý a svěží, ale za chvíli už se ulice města začnou pomalu rozpalovat a vzduch mezi kamennými domky se rozechvěje a tetelí, jakoby ho někdo vařil.
Chiara kráčela po pěšině mezi olivovníky, které na ní vrhaly vítaný stín. Klikatá cestička jí vedla pryč od rodinného sídla, tyčícího se na kopci nad městem, a mířila přímo na náměstí, kde se každý den konaly trhy. Hnědé vlasy spletené do ledabylého copu jí poskakovaly na zádech a v ruce držela košík, který chtěla na trhu něčím naplnit. Dívka byla z bohaté rodiny, takže nevěděla, za co přesně chce své peníze vlastně utratit. Rodiče si jí hýčkali, a proto jí byla po ruce neustále služebná nebo chůva. Ona však tento přílišný zájem shledávala spíše jako otravný a omezující než jako symbol dobrého postavení a pohodlí. A tak si teď vykračovala zvesela, s dobrým pocitem, že se alespoň pro tuto chvíli vymanila z jejich dosahu a může se bavit, jak chce. Ráda se dala s někým do řeči, jen tak na ulici, zvláště pak, byl-li to mladý a pohledný muž. A nesnášela dotazy její chůvy, které následovali, jakmile byla spatřena s někým neznámým.
Náměstí bylo plné lidí, obchodníci natahující přes své zboží ruce dychtivé po penězích, vybíraví zákazníci zkoumající vše kritickým pohledem. Spousta tváří, spousta slov mezi koši po okraj naplněnými čerstvým ovocem, zeleninou. Plata plná ryb a ve stínu kostela místní kejklíři v barevných kostýmech, lehce ušpiněných od každodenního nošení, chystající se pobavit kolemjdoucí svým vystoupením a vydělat tak nějaký ten peníz.
Chiara už se vmísila do davu a pohled jí přeskakoval z jednoho stánku na druhý. Zrovna jí do oka padly jedny šaty od cizokrajných kupců, když vtom ucítila prudký náraz do ramene. Ztratila rovnováhu a málem upadla. Jen co se vzpamatovala a uviděla špinavá opálená záda prchající a mizející v davu, uvědomila si, že její kapsa je právě o nemálo mincí lehčí. Chvíli se zmateně rozhlížela, naštvaná na zloděje i na svojí nepozornost. Snažit se ho dohnat nemělo cenu a i kdyby se jí to náhodou povedlo, co by pak dělala? Poprosila by, "Vraťte mi to!" a čekala, že jí ten lump poslechne? Dnes už si tedy zřejmě nic nekoupí. V zápětí však ucítila na rameni druhý dotek, jemné poklepání. Lekla se a bezděky vyjekla, jakýchkoli překvapení už měla pro dnešní den dost. Když se však otočila, změnila rázem názor. Stál za ní mladý muž, podle oblečení člen královské gardy a napřahoval k ní dlaň, na které se leskly peníze, s nimiž se právě rozloučila.
"Za co vděčím takovému štěstí? Jak se Vám to podařilo?" ptala se s obdivem v očích a lehce zvednutým obočím, ještě celá roztřesená.
"Neublížil Vám? Vypadáte rozrušeně, myslím, že byste se měla jít na chvíli posadit," odpověděl jí neznámý otázkou a vedl ji do stínu kostela, kde jí do ruky nasypal ztracené mince. Kejklíři mezitím spustili své ohrané představení. Ona je však nevnímala, veškerá její pozornost momentálně směřovala na toho zachránce.
"Jak jste to udělal? Ještě se mi nedostalo odpovědi na mou otázku," dotírala znovu zvědavá Chiara.
"Ani mě ne. Ptal jsem se, zda jste v pořádku. Vaše zdraví je snad přednější než trocha zlata a kdybych měl někoho zachraňovat, věřte, že to bude mladá dáma a ne kus kovu."
"Nic mi není, jenom do mě strčil, ale jsem v pořádku. Opravdu," ubezpečovala ho.
Muž se usmál, ale starostlivý výraz z jeho tváře stejně zcela nezmizel, "dělám svou práci. Nic víc nic míň, pomáhám lidem a vy jste to potřebovala."

Druhého dne se potkali znovu, jakoby náhodou, ale Chiara nemohla zapřít, že se na náměstí vydala tak trochu s jistým úmyslem. Pronikavé hnědé oči se zažehly ve tváři, jako dva ďábelské plamínky, když ho opět uviděla.
"Jak se jmenujete?" reagoval na její příchod.
"Myslíte, že je to nutné vědět? Změní to barvu mých očí? Přál byste si, aby byli zelené? Jak bych se měla jmenovat, aby zezelenaly?"
"Odpovídáte vždycky otázkou, Neznámá?"
"Řekněme, že jsou věci, které mě těší."
"Vládnete ostrým jazykem. Viděl jsem vás jen jednou, ale mrzelo by mě, kdyby při tom zůstalo. Řekněme, že mě zase těší poslouchat vaše vyhýbavé odpovědi."
"Jsem Chiara. Teď už musím jít, ale přijď zítra po západu slunce ke zvonici."

P.S. - Ještě k tomu názvu. To je podle písničky a znamená to cosi jako hrdinův nářek nebo hrdinský nářek.

Pokračování bude třeba v pátek.

P.P.S. Líbí se vám to? :D
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Evelin Evelin | Web | 23. listopadu 2011 v 19:25 | Reagovat

Héj, to je ta povídečka! A ten obrázek, vau! Ta slečna je náhodou sympatická, a někoho mi nesmírně připomíná, akorát má vážně velký vozy :D. A ten Ital! Vypadá úplně jako Ital, jak má tu malou pusinečku :D. Akorát možná trochu mladší, ale to je jenom ku prospěchu, že jo.
Já právě místo učení začala psát článek; ty učebnice tu mám pořád otevřený a občas tam na něco kliknu, ale ne že bych se to pak učila, po chvíli to vždycky zavřu, protože nemůžu pochopit první větu a otevřu něco jinýho se stejným výsledkem. Šit je to.

2 Evelin Evelin | Web | 23. listopadu 2011 v 19:31 | Reagovat

Vau, tak člen královské gardy? :D Škoda, že už vím, jak to skončí. Ale jo, je to dobrý, ale hlavně je to sranda :D

3 Lawiane Lawiane | Web | 23. listopadu 2011 v 19:34 | Reagovat

[2]: musí bejt voják, že jo, aby byl eroe! :D

4 Lily Addams Lily Addams | Web | 23. listopadu 2011 v 19:53 | Reagovat

Tož uvidíme, jak se to budu vyvíjet...

5 Evelin Evelin | Web | 23. listopadu 2011 v 19:55 | Reagovat

[3]: To oj. Eroe zní jako ocásky :D. Pardon, mám černé myšlenky. Fuj hufláče, co se ti houpou před nosem - ještě mě nenapadlo, že by se nich mohlo houpat víc :D. U lva, to nejde zastavit. Tenhle komentář je extra mimo. Ital v té písničce hrozně vzdychá :D. Ale je to pěkný, zní to docela folk. Vau, a jak tam pak vyje ta slečna, to je vážně uchu-lahodící.
Psát test z italštiny by bylo supr, ty jo, kéž by. Byla by to sranda :D. Měli bychom se učit italsky. Vau, ta písnička je čím dál mocnější, drsnost.
Fúj - mokrý vozy! Ještě k tomu chlapský :D

6 Evelin Evelin | Web | 23. listopadu 2011 v 19:56 | Reagovat

Hele, on je na začátku orel, toho jsem si předtim nevšimla - ještě větší drsnost!

7 Evelin Evelin | Web | 23. listopadu 2011 v 20:13 | Reagovat

U Lva, ta matika, já stejně pořádně nevim, z čeho se to píše. Asi z toho, co jsme do čtvrtletí brali, jenže já ani nevim, co jsme brali :D
No jo, jak se k ní ital tulí (ou, chtěla jsem napsat sumí, nechápu proč :D) a je skoro menší než ona. A jak to Ital hrozně prožívá a Simon tam proti němu jen tak stojí :D. On se k ní mega tulí :D. Ou, mě stejně mokrý vozy nepříjdou dobrý.

8 Evelin Evelin | Web | 23. listopadu 2011 v 20:24 | Reagovat

Aha, měly bych se jít perkele učit. Ale to je nezáživná náplň času. Pomoc - já už nevim, co mám psát do článku - hrůza. Prožívá to se Simon :D. Ou.
Ta písnička - jako ta první - je fakt hrozně dobrá, je epická, a proto di jí musim pouštět pořád dokola. Mňam, dala bych si jídlo, ale nevim jaký. Buď uvažuju i jídle nebo o hufláčích, to jsem určitě hrozně jako průměrný člověk :D

9 Evelin Evelin | Web | 23. listopadu 2011 v 20:46 | Reagovat

Jo, taky si říkám, že z toho určitě Simon nebyla moc nadšená :D. No jo, taky jsem se nic nenaučila - já už na tu matiku úplně zapomněla. Šit, kdybych nezačala psát článek, tak jsem se to určitě mohla hrozně naučit. Nebo bych u toho usla :D

10 Evelin Evelin | Web | 23. listopadu 2011 v 21:03 | Reagovat

Právě, Staropoli je tak oškliv až mám potřebu ho furt zmiňovat. Jo, s matikou je to špatný. Ještěže neni první hodinu, ale já jsem si stejně zatim nevypsala nic, z čeho bych se mohla ve škole učit. Je to strašná šitka. :D Ital obojživelník - to se na něj hodí. Mě najednou příjde hrozně vtipný, jak Volík Molík nemá nos :D. Měla bych v knize taky nějakou postavu, které něco chybí, třeba uši :-O. Ale to už vlastně chybí Georgovi. Moh by třeba nemít nohu. Nebo nemít prdel. Nemít hufláč :D. To by byla asi hodně originální postava :D

11 Evelin Evelin | Web | 23. listopadu 2011 v 21:07 | Reagovat

Ty vole, to zní hrozně hloupě, to co opisuješ :D. Já pořád narážim jenom na samý příklady a na žádný vysvětlovaní, ale příklady přeskakuju, takže přeskakuju skoro všechno. Chtělo by to nějaký přehled vzorečků a jednoduchý návod k použití :D

12 Evelin Evelin | Web | 23. listopadu 2011 v 21:08 | Reagovat

To jo, kopírka by se šikla; my jí máme ale není v ní barva :D. Smůla. Já to asi vůbec vůbec nechápu.

13 Evelin Evelin | Web | 23. listopadu 2011 v 21:12 | Reagovat

Přesně, ještě mi nikdy nepřišla tak otravná, jako teď. Proboha, aspoň že už nemáme kemii. Test z italštiny! Hu-tu-dú-du-dú! To by bylo záživnější. A užitečnější. Fuj, mohl by se ten test nějak zázračně odložit.

14 Lucerna Lucerna | Web | 23. listopadu 2011 v 22:02 | Reagovat

trocha romantiky nezaskodi, zaujmavo to zacina a ak je konec naozaj este lepsi tak si to rada precitam cele :-D

15 Topier Topier | 23. listopadu 2011 v 23:55 | Reagovat

Keď som to čítala, jediné, na čo som myslela bolo, prečo neviem takto dobre písať, takže myslím, že ani tá črtajúca romantika mi nevadí :-D

16 Krasivija Krasivija | Web | 24. listopadu 2011 v 18:06 | Reagovat

To je hezký. Takový jemný, na jako ta povídka s tou Tarjou. Ta me moc rozdivočela. O ní se mi v noci i zdálo. Ale tohle... jo chci zítra o západu slunce další část.

17 Lawiane Lawiane | Web | 24. listopadu 2011 v 18:07 | Reagovat

[16]: :D jo, ta povídečka o Tarje je trochu...jiná, no :D ale zase je vtipná, tohle moc vtipu nepobralo :D

18 Evelin Evelin | Web | 24. listopadu 2011 v 18:39 | Reagovat

To je ovšem hrůza; ale tenhle Ital se ti vážně poved, to je předpoklad k tomu, aby se povedli i další. Staropoli si os obě asi hodně myslí :D
Já z tebe poslouchám na jůtub Rhapsody, a zrovna tam mluví ten pan Lee, co se narodil málem v předminulém století, to je sranda. A je to fakt epický.
Nechceš sem náhodou dát tu povídečku už dneska?

19 Evelin Evelin | Web | 24. listopadu 2011 v 18:50 | Reagovat

A můžu ti doporučit audio knížku v angličtině? :D Já jinak taky nic moc neposlouchám, jenže teď něco poslouchat potřebuju, jelikož sestra vedle v pokoji si furt dokola pouští nějakou strašlivou sračku.
Kdo jsou Vision Divine?
Článek je taky dobrej, vlastně lepší, takhle bude víc so číst :D. Mě se nechce dělat nic aktivního.

20 Evelin Evelin | Web | 24. listopadu 2011 v 19:00 | Reagovat

Ou, Ezlene, další Staropoli :D.
Aha, tak to jo, už jsem to vyplnila. Thorssen je dobrý jméno. Chápeš, že máme televizi v kuchyni a v obýváků a moje sestra se musí jít koukat zrovna tam kde jsem já?

21 Evelin Evelin | Web | 24. listopadu 2011 v 19:05 | Reagovat

Jo máme, ty to nevíš; je to zlo, fakt že jo. Ha, už jsem jí vyštvala! :D Sakra, dobře já! Pustila jsem si Rhapsody tak nahlas, že ta televize nebyla slyšet :D.
Nemít podložku pod myš je šit, ještěže mám tablet a žádnou nepotřebuju.

22 Evelin Evelin | Web | 24. listopadu 2011 v 19:17 | Reagovat

Já už nevim, přepínám to jen tak, podle toho co mi jútub nabídne a ani nekoukám na názvy. Ale hodně to bušilo :D.
Hej, ten Ital, takovej žabák :D. Nebo želvák! :D Vypadá vtipně

23 Evelin Evelin | Web | 24. listopadu 2011 v 19:36 | Reagovat

Babo? :D Taky mě to napadlo, jenže absolutně nevim, co bych do toho psala. Je to korytnatec :D

24 Evelin Evelin | Web | 24. listopadu 2011 v 20:14 | Reagovat

U Lva, to jako fakt? To je děsivý :-O. U Lva, jak na něj vůbec přišla?

25 Evelin Evelin | Web | 24. listopadu 2011 v 20:24 | Reagovat

Ona zná tvojí přezdívku? No teda :D
Madr mi právě oznamuje, že když se nedostanu na vejšku, tak půjdu praovat - a já jí na to řekla, že když se nikam nedostanu, tak půjdu žít pod mostem :D.

26 vivienne vivienne | Web | 25. listopadu 2011 v 17:06 | Reagovat

obrázek je krásný a začíná to vážně dobře

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.