Londýn - den první

7. října 2011 v 23:27 | Lawiane |  Velká Británie
Zápisky ze zářijového Londýna....


Při ubytování jsme byli jako jazykový neandrtálci, ale zvládli jsme to. Akorát jsme ještě museli čekat, než byl čas předání postelí. Ten jsme vyplnili krátkou procházkou a následným vyhříváním se v parku na trávníku, při čemž se pak nikomu nechtělo se zvedat a málem jsme usnuli. Pokojík v hostelu, ve kterém jsme spali, čítal 15 postelí a noc zde stála pouhých 10 liber, čili asi 280 korun českých. Nejdřív jsme ten pokojík nemohli najít, protože hostel vypadá jako loď, dokonce trochu jako trajekt do Finska, jde se po stejných schodech dolů, jako na té lodi a pak je tu motanice děsně úzkých chodbiček a nesčetně dveří… prostě suchozemský trajekt. :D To je kompenzace za to, že jsme sem jeli Eurotunelem a ne přes moře. Ale paní uklízečky nám pomohli, jsou to Polky, takže jim rozumíme, to je fajn.

náš houstl

Řezník s Andreou vysublimovali a my šli na Trafalgar, House sof Parliament a Big Bena. Oproti ránu, všude tuny lidí, jakoby je sem někdo nablil. Rozčilují mě, tolik jich není ani nikdy na Václaváku. Asi bych tu nemohla bydlet nebo by mi z nich hráblo. Navíc je to tu moc multikulturní, všude spousta Afričanů a v obchodech prodávají zase samý Shyamalani (rozuměj Indové).


Po nábřeží jsme došli až do nějakého parčíku u VauxHall. Zajímavé je, jak se tu rychle střídá počasí, prší, ale za hodinu už je zase sucho. Nechápu, pršelo, ale my si v tom parku lehli na trávu a byla opět suchá. Svítilo sluníčko a my tam leželi, až jsme z toho usnuli. Sranda. A zdálo se mi, že nám na koních utekli koně, až jsem se z toho šokem probudila. Je vážně zajímavé vzbudit se a zjistit, že spíte v Londýně na zemi. :D


U toho parčíku byla taková farma, kde měli i koně a jízdárnu. A taky krávy. Šla jsem se tam podívat, ale za chvíli už zavírali, takže to byla jen zběžná prohlídka. Cestou ke mně přiběhl nějaký maličký černoušek, tak pětiletý, a něco mi hrozně nadšeně vykládal… jenže anglicky.

co všechno se v centru Londýna nenajde...

A já mu fakt nerozuměla, takže jsem jenom přikyvovala. :D Byl docela kurážný a běhal za mnou, až jsem nevěděla, jak se ho zbavit. Taky jak jsme leželi na té trávě, tak ke mně přiběhl pidipsík a olízal mi ksicht. Panička se omlouvala. Na začátku procházky jsme byli ještě na Covent Garden, je to úžasné místo. Když jsme tu byli před třemi lety, tak se mi hrozně líbilo a zpíval tu takový fajn černoch. Tentokrát tu bylo zase plno lidí, ale atmosféru to má i tak. Líbí se mi tu ty pouliční hudebníci. Tamten černochu tu nebyl, ale byl tu jiný pán, co měl moc fajn hlas. Tak jsme ho poslouchali a já si pak koupila jeho CD. Pouliční umělci se musí podporovat.


Když jsme se večer vrátili na hostel, byli jsme ve stavu, kdy nešlo dělat nic jiného, než jen sedět a tupě čumět do blba. I mrkat byla moc námaha. Poslední na co jsme se zmohli, bylo udělat si těstoviny, kterých jsme se přežrali. Oni tu totiž mají super toasty… s krevetama… takže jsem měla ty toasty z Tesca a pak ještě těstoviny a bříško bylo přeplněné. Vedle nás si na chvíli sedl mohutný Afričana když slyšel, jakým jazykem mluvíme, tak říkal, že má kamaráda z Česka. Asi si chtěl povídat, ale my byli v tom stavu, kdy nešlo nic víc, než čumět.
U lva, chápete, že spím ve třetím patře palandy? Prostě jsou tu tři postele nad sebou, hotový kotce pro králíčky a my si vlezli až nahoru, jakože tam nám spíš nikdo nic neukradne. Pod námi jsou nějací jižani, Španělé, a hlučí, tak jsme hlučeli taky. S Andreou jsme se těm našim kotcům tak smály, že se mi přestalo chtít spát. A tak píšu tohle a poslouchám Powerwolf - zpívají, že pijí tvou krev. Ale už jdu asi jenom poslouchat, zbytek se dopíše zítra.
P.S. Zuby naposledy čištěny v Praze. Ale zbytek výpravy je na tom stejně… já jsem prase, ty jsi prase, my všici jsme prasat.

Pokračování příště…


Traf... Traf...(ika?) algar!


zabraná do zkoumání mapy... kam půjdem? toť otázka!
kotec
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Evelin Evelin | Web | 7. října 2011 v 23:47 | Reagovat

No né, ty jsi tu, já myslela, žes na chatě; ó Londýn! Záplavy lidí (obzvlášť multikulturních) mě děsí, stejně bych ale v Británii nebydlela v Londýně, jen bych se tam jezdila tak jednou za rok podívat... Dobře ty, žes koupila CD od pouličního pána, to tě vážně šlechtí.
Ty postele vypadají nějak hrozně vlačně - jakoby byly z vlaku; a jsou ohraničený, to je nečekaný.

2 Lawiane Lawiane | Web | 8. října 2011 v 0:05 | Reagovat

[1]: neohraničená postel ve třetím patře palandy, to by bylo megavražedný :D

3 Evelin Evelin | Web | 8. října 2011 v 0:14 | Reagovat

Vau, to jsi drsná; já jdu asi za chvíli spát, hodlám jít ráno běhat, ale aby to bylo ještě napůl za tmy, protože to působí, že venku ještě nebude nikdo, kdo by se smál že nedoběhnu třeba ani za roh paneláku. Ale já si určitě beztak ráno řeknu, že je lepší spát než běhat.

[2]: Jo to je fakt; ale já třeba na neohraničený palandě spala tři roky a nespadla jsem :D; já myslím jako ty stěny, to fakt působí jako kotec :D

4 Lúthien Lúthien | Web | 8. října 2011 v 9:35 | Reagovat

Londýne, jen počkej, já tě taky navštívím a pak se na něco těš!
Super zápisky z cest, ten suchozemskej trajekt bych chtěla vidět :D

5 Zdebra Zdebra | Web | 3. listopadu 2011 v 13:48 | Reagovat

Do toho kotce by mě nikdo nedostal :-D To bych radši spala na zemi než tak vysoko. :-D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.