Mika Waltari - Dohra (Jälkinäytös)

28. září 2011 v 20:39 | Lawiane |  Literatura ze severu
Tato novela navazuje na Cizinec přichází, kde se na venkově událo "milostné drama" mezi čeledínem, ženou a jejím alkoholickým manželem. Žena pod náporem citů zabila svého manžela po tom, co on zastřelil jejich čeledína, se kterým žena čekala dítě.
Jestliže Cizinec přichází je příběh z venkova, o přírodě a lidských vztazích, pak jeho pokračování s příhodným názvem Dohra, líčí následky ženina činu a je spíše jakousi detektivkou a příběhem ze soudního a vězeňského prostředí

. Ačkoli se žena po svém činu snažila vraždu manžela zatajit, policie její čin odhalila a ona je vystavena soudnímu líčení. Do knihy vstupují nové postavy v podobě komisaře Valkjärviho a soudce Miemonena. Zprvu je žena vystavena spoustě pomluv a odsouzení veřejností za svou nemorálnost, později ale pravda o lidském charakteru a chování vyjde najevo, ukáže se, že ti, co se tvářili, že jsou bez poskvrny a mohou tak odsuzovat a pomlouvat vražedkyni, přece jen nejsou tak čistí a že žena měla ke svému jednání pádný důvod. Ona sama je zprvu uzavřená a nechce přijímat cizí pomoc ani vypovídat ve svůj prospěch. Je smířena se svým osudem, ale později pochopí, že ostatní se jí snaží jí ten osud ulehčit. Lidskost tedy nakonec vítězí nad soudními paragrafy a trest není tak vysoký, jak se předtím jevil.
Autor v knize nechává čtenáře nahlédnout do zasutých koutů lidské mysli, velmi mistrně vystihuje povahy a jednání postav a vše se opět prolíná se symboly přírody a počasím.

UKÁZKA:
"Jak žena vstoupila dovnitř a ucítila v chodbě s kamennou podlahou pach vězení, měla pocit, jakoby tu již kdysi pobývala a znala všechno, co ji čeká. Ty kameny, tu vlhkou zeď, dlouhou, pochmurnou chodbu a dunivou ozvěnu kroků v ní, vše to již znala ze svých snů. Ba snad i ten vážný, útrpný pohled, s nímž ji její průvodce předával dozorkyni.
Dostala šedivý oblek, sukni a blůzu, hrubé vlněné punčochy a neforemné škrample. Než se však směla převléknout, musela se vysprchovat vlažnou vodou v páchnoucí místnosti s kamennou podlahou, zatímco ji dozorkyně sledovala špehýrkou ve dveřích. Bylo to pro ni nesnadné, neboť již jako mladá dívka se zpěčovala obnažit před ostatními děvčaty. Stud ji oslepoval, voda byla cizí, byla to tvrdá nepřátelská voda."

zdroj obrázku: http://www.cheaper.sk
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Krasivija Krasivija | Web | 29. září 2011 v 16:02 | Reagovat

Byla to tvrdá a nepřátelská voda To je hezký. Co mi to jen připomíná.
Ale stajně to usí být zajímavé veledílo.

2 animus animus | Web | 7. září 2016 v 23:51 | Reagovat

nebankovni pujcka ostrava :-?

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.