Jeden den ve Stockholmu a trajektem do Turku

25. srpna 2011 v 0:02 | Lawiane |  Finsko 2011
Příjezd do Stockholmu = smrtelná únava, nutnost se vzbudit.



Vysazeni jsme byli u radnice alias City Hall, kde jsme chvíli pobyli, vzali si mapky města, navštívili WC a cvakali fotky. Mimochodem, ve Švédsku mají nečekaně ošklivé záchody. Dále jsme směřovali přes most, na další z ostrovů - město se totiž rozkládá na 14 hlavních ostrovech a ještě asi 33 menších ostrůvcích, na nějaké terasy nebo co, ale vůbec tam terasy nebyli, prostě nábřeží, kde je socha barda a všichni turisti se k němu tulí a fotí se s ním, a pak k takovému tomu kostelu s "děravou střechou"… moment… Riddarholm se jmenuje a je velice pěkný.


Vstup do něj zdražili, takže jsme tam s madr nešly, neboť máme málo SEKů - ran sečných… ne, dělám si srandu… korun švédských, samozřejmě.

hleďte, jaké jsou SEKy krásné! Chápete, že na nich mají výjev z té pohádky?! :-o

Stockholm je děsivě vylidněný, jestli je to tím, že je neděle ráno nebo je to tak normálně, to nevím, ale není tu ani noha, kromě našeho zájezdu a pár dalších turistů. Těšila jsem se na Švédy, bělohřívé Germány, a oni nikde, doslova jako kdyby město vybydleli a nám, turistům, předali klíče se slovy: "Ná, tady máte."


To su já! :D To dole...

Po chvíli jsme se ale přesunuli na další ostrov, kde se rozkládá historické centrum s úzkými uličkami a náhle hle - davy lidí. A obchůdky se suvenýry a mezi tím lidi, lidi, lidi. Ale samý turisté, jižani a Asiati. Dostali jsme hodinu volno a tak jsme s madr hned proběhli celé okolí, vtip byl v tom, že jsme to pak celé probíhali znovu i s tím průvodcem. Který, mimochodem, ten výklad čte! :-o Což je hovno, má to přeci vědět z hlavy, když je průvodce a ne mám to číst. Začíná poklesávat… zajímalo by mě, jestli vůbec umí finsky…pan Pavel.



Stockholm se mi velmi zalíbil a navíc je velmi fotogenický, takže jsem se tam málem ufotila k smrti. Také mě chytlo, co když bude nakonec Stockholm hezčí než Finsko?! To si přeci musím koupit tričko se Stockholem! Ale moje madr si nemyslela, že musím a tak jsem si nic nekoupila. Ale byli tam super krámky, včetně jednoho pohanského, kde prodávali Thorova kladiva, sošky bohů, miniatury runových kamenů atd. Dovedete si to představit, jo? Že já vlezu do takového krámku a nemám prostředky na to, to tam vykoupit! Uááá!




U Královského paláce jsme zrovna natrefili na střídání stráží, které bylo zpočátku atraktivní a posléze se stalo až otravným jelikož jsme nemohli z davu ven a přitom jsme nic neviděli a trvalo to asi hodinu. Ale zato tam byl vtipný hoch. Švéd, to je super, když je někdo Švéd. Ono je vůbec super, když je někdo jiná národnost (a není to Afričan - nic proti nim, ale jsou moc velicí). On na nás šel, aby nás zahnal dál a já na něj hned vytáhla foťák a strkala mu ten objektiv před ksicht, jako nejvíc papparazzi. Měl na sobě totiž uniformičku, tak proto. A on se tomu smál. Haha, tak jsem se smála taky. :D To je on, to na fotce - pro pořádek.

V té královské gardě byly i slečny, jelikož ve Skandinávii je postavení mužů a žen naprosto rovnoprávné, takže tam jsou třeba popelářky (viděno v Helsinkách)atd.
Po skončení této ceremonie jsme navštívili záchod v Královském paláci a nebyli bychom Češi, kdybychom nepřišli na to, že placení záchodu se dá dost dobře obejít tím, že si dveře předáme - když se totiž nezabouchnou, není nutné rvát tam zase mince.

Později odpoledne se šlo do muzea. A ne do ledajakého. Do muzea lodi Vasa. Loď Vasa byla postavená, jako bitevní loď na přání panovníka - jednoho z Vasů, nevím už jakého, na začátku 17. století. Jenže tady ten panovník, chtěl, aby na lodi bylo více děl, než bylo plánováno. Takže tam dali více děl, loď hodně zatížili a světe div se… když vyplula na první slavnostní plavbu, po pár set metrech se naklonila, převrhla se a potopila. Jojo, nic se nemá přehánět, ani děla ne. Potom ležela na dně Baltu asi tři sta let, a jelikož ve zdejších vodách nejsou nějaké brebery, co žerou dřevo, mohli v minulém století loď vyzvednout a teď je vystavená tady ve vlastním muzeu. To se má.
Muzeum je velice pěkně udělané, čekala jsem, že tam bude jenom loď a dál nic, ale je tu spousta dalších expozicí týkajících se té doby a jsou krásně zhotovené.


suprová plastická mapa Skandinávie ve Vasa muzeu... vypadám, jakobych předpovídala počasí.

Po Vase nám zbyl ještě čas a tak jsme s madr chtěli najít nějaký skanzen, co byl na mapě, ale tam jsme netrefily. Trefili jsme do zábavního parku Tivoli. A koukli se přes plot. Je to úplně jiné, než třeba v Praze na Holešovicích, kde na vás z každé atrakce křičí nějaká šílená hudba tuc-tuc. Tady je všechno v takovém míně retro stylu a je to tu "synchronizované", žádné - co stánek, to jiný a větší řev. Prostě příjemný klid, jako v celé Skandinávii.

Povšimněte si prosím toho slunečníku a té cedule, pána, co tak vesele hledí do objektivu můžete ignorovat... chudák...

Nachýlil se čas odebrat se zpět k muzeu, kde jsme museli být na minutu přesně, neboť nás tam vyzvedával bus a potřebovali jsme stihnout trajekt do Finska. Všichni přišli v čas, jenom ten autobus ne. Trčeli jsme tam skoro hodinu a všichni už se v duchu strachovali, zda tu loď ještě stíháme. Ve Stockholmu se vůbec pořád na něco čekalo, tu rozchod dvacet minut, tam rozchod třicet minut, mezitím pořád čekat na ostatní a co nám pan průvodce přečte. Z toho vyplynulo, že v Helsinkách se trhnem a půjdem si sami.
Když autobus přijel, popovezl nás do přístavu a tam už čekala naše lodička. Tedy spíše pořádné lodisko společnosti Viking Line, červenobílá Amorella.


Začalo pršet. Otevřeli nám kufry, abychom si mohli nabalit věci do lodi. Madr to rozdurdilo a nadávala, že se ve svých věcech musí před všemi hrabat na ulici. Mě to bylo totálně jedno, jelikož jsem na parkovišti zahlédla cosi, co vypadalo naprosto stejně jako Tarjin tourbus a tak jsme k tomu s Usylmou hnedka běželi a fotili to.


Záhada, zda to byl či nebyl Tarjin bus, byla rozluštěna až doma - nebyl - měl jinou poznávačku. Na tenhle trajekt se, na rozdíl od toho do Anglie a do Dánska, nastupuje pěšky a musíte projít přes takovou halu a spoustu schodů, skoro jako na letišti. A všechno už tu bylo napsáno jak švédsky, tak i finsky. A jak jsme se začali cpát do davu, začalo se kolem nás ze všech stran ozývat bublání, jak já říkám, když Finové mluví finsky. Juchů Finové, skoro všude! Uáááá! Začala jsem mírně vyvádět, ale moje mard, která byla stále rozdurděná z těch kufrů vůbec nesdílela mé nadšení a že prý se mám uklidnit. Pfffff! Kazila mi náladu. Ubytovány jsme byly společně s jednou paní a její dcerou, které byly přibližně stejně staré jako my s mard. Byli moc fajn a bydlely jsme s nimi potom už pokaždé. Chtěli jsme jít ven na palubu, ale nejprve bylo nutné najít vlastní kajutu. Paluba byla nejvíc nahoře, kajuta nejvíc dole. Oni totiž i autobusy a auta byli nad námi. Když jsme šlapali po těch schodech dolů a pořád dolů, všem se automaticky vybavila scéna z Titanicu. Kajutku jsme ale našli rychle, byla mrňavoučká, se sklápěcími postelemi, které když se rozloží, jsou jako palandy. Měli jsme tam povlečení a ručníky a kajutka má i vlastní sociální zařízení a sprchu. Odhodili jsme bágly a běželi zase nahoru, proplétali se mezi Finy a trefili úspěšně na palubu! Už se začínalo smrákat, ale vidět bylo pořád dobře, došli jsme na záď, kde hrdě vlála finská vlajka.


Akorát jsme se u ní vyfotili a dorazil zrádný pán, který tu nádhernou vlaječku sroloval a schoval do bedny! :-o Loď se rozjela. Do Finska! To byl vysněný okamžik, chápete to… pluje do Finska! A ráno už tam bude. Pobřeží u Stockholmu je stejné jako u Helsinek a Turku - všude ostrůvky. Takže jsme pozorovali a fotili ostrůvky, které vystupovali ze soumraku a deště a poslouchaly Tuomasův mistrovský kousek Last of the Wilds, který se k tomu nevýslovně hodil. Foukal vítr, a když nám začala býti zima, šli jsme ještě obhlédnout loď zevnitř. Je tu velký obchod, kde je sousta bonbónu, oblečení, Mumínků a alkoholu. Na chodbách jsou plakáty na vodku, prý tu Koskenkorva stojí jen 18 euro, kdežto na pevnině 28. To je rozdíl. To jo. Potom je tu několik restaurací a barů. Madr se rozhodla, že chce pivo, takže jsem byla nadšena, že objednám pivo finsky, ale pak jsme došli k tomu baru a tam měli takovou lahvinku za 7 euro, tak nás to zase přešlo. Dokonce jsme se "propašovali" do jídelny, kde byli švédské stoly, fakt luxusní a vstup tam stál 30 euro. My jsme se tam dostali nějak omylem, teoreticky jsme se tedy mohli zadarmo přežrat, jenže to nám nějak nedošlo a tak jsme slušně zase odešli. Za to by nás měl Aslan odměnit. Ještě jsme chvíli šmejdili po lodi. Mimo jiné, zajímavý postřeh, který nelze nepostřehnout - všude tu je spousta hracích automatů, a ty blázni Fini, na nich pořád paří! Jsou tu kupy dětí, které paří na automatech! Chápete to? To je šílený! To jim jako rodiče nasypali peníze a běžte se zabavit, nebo co? Ženský tu taky paří, fakt magoři. Nechápu, co je na tom baví. Jestli na Finech existuje nějaká nepozitivní věc, tak je to tohle.
Šli jsme spát. Lehce nepříjemný pocit, že spíme vlastně pod vodou, kort, když si představíte, že ta loď najede na kámen, tahle oblast je jich přece plná, svědčí o tom všudypřítomné ostrůvky.


Spalo se ale dobře a na žádné kameny jsme nenajeli. Pan průvodce říkal, že nás ráno budou Finové budit v 5:30. Jsem si naivně myslela, že nám nějaký urostlý suomalainen jako přijde zaklepat na dveře. Ale pak mě ze spánku vytrhl ženský hlas znějící z rozhlasu: "Hyvää huometa, je pět třicet, v tolik a v tolik budeme v Turku…." a pak ještě švédsky a anglicky. Náhodou jsem tomu celkem rozuměla. Chápete, jak je to božský, když vás prostě vzbudí finština. A už plujete ve finských vodách!!!

první pohled na Suomi

Uáááá! Šli jsme do té restaurace na snídani, která je v ceně lístku. Švédské stoly byly opět luxusní a na tácku byla mapa Ålandských ostrovů. Dala jsem si plátky uzeného lososa a žitný chleba a šunku. Bylo tam toho tolik, že jsem si to všechno ani nestihla prohlédnout. Kafíčko a džusík. Přisedli jsme si k nějakému černochovi a koukali ven a jedli, restaurace je totiž hned na přídi.


A najednou hle - před námi se zpoza ostrůvků začal vynořovat přístav. Turku. A my neměli ani dojedeno. Rychle jsme to do sebe naházeli, vyběhli se ještě kouknout na palubu. Já, že se nadechnu toto slavného čistého finského vzdoušku… nasála jsem akorát kouř z něčí cigarety. Pádili jsme dolů pro bágly, paní už nám vyklízela kajutu. Ono jsme jí totiž už dávno měli vyklidit, jenže to jsme nevěděli. Pobalili jsme, vyštrachali se do té paluby, co se z ní vylejzá ven…. a vylezli. První stanutí na finské půdě, to se muselo vyfotit - viz. foto :D


a na konec zase nějaký bonus... pak, že rozbité silnice máme jenom v Čechách! :D Toto je v centru Stockholmu. :D
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Evelin Evelin | Web | 25. srpna 2011 v 0:20 | Reagovat

Ou, to je mocnost sama, ten článek, určitě to nestíhám, ale já si stejně beru noutbuk na dovolenou a madr si zas bere net, takže  se to pak dostihne. Právě jsem naskenovala Belu, hůůů, ale skenr je fakt šiták, teď se to musí ještě upravovat.
Pánové v metru jsou děsivost sama, obzvlášť večer. Šit, Molík by neměl umírat.

2 Evelin Evelin | Web | 25. srpna 2011 v 0:41 | Reagovat

Ten je vtipnej, jak si šmatá na nos, to ho asi uklidňuje :D. Haha, ty obrázky, jak je to takový to nejvíc fantasy, co už je hrozně moc provařený. Ale nepříjde mi, že se směje mafiózně. Bela už bude, za chvíli příjde.
No jo, Helsinki jsou zlo samo, to je ovšem sympatičnost :D

3 Evelin Evelin | Web | 25. srpna 2011 v 0:48 | Reagovat

Simone má prý 168cm - mám potřebu okamžitě všechno zjistit. Hele, u nás asi začíná bouřka nebo co, sláva thóřímu počasí. Měly bychom někdy spolu objet celou Skandinávii. Dyť jo, zezy smrtijedi. A taky zezy lapkové :D

4 Evelin Evelin | Web | 25. srpna 2011 v 0:57 | Reagovat

U Lva! Třeba v mládí upad na hlavu a nedorost! To je děsivý, jakože hodně děsivý, sakra, chtělo by to se s ním setkat a poměřit se.

5 Evelin Evelin | Web | 25. srpna 2011 v 1:02 | Reagovat

U nás taky, i když nějak dlouho ne a jde sem čerstvý vzduch - život! Třeba zítra nebude takový vedro. Madr tvrdí že už bych měla jít spát, ale na to se nehraje.

6 Evelin Evelin | Web | 25. srpna 2011 v 1:13 | Reagovat

Jo jsem tu, začla jsem číst ten článek - ten obchůdek!
Bela má ty vlasy šíleně rozcuchaný, asi až moc na tom obrázku. To se nějak zvládlo, teď nakreslim Volíka kterej pro změnu žádný vlasy nemá, že jo :D
Už tu taky máme blesky - jó! To ne, snad se Thór nezlobí, třeba tě varuje abys nezačala třeba zkoumat italskou mytologii :D

7 Evelin Evelin | Web | 25. srpna 2011 v 1:14 | Reagovat

Dobrá, dobrá... (to řek Mundungus Flečr) už jsem taky chtěla jít spát, hlavně musím brzo vstát. Tak asi dobrou

8 Evelin Evelin | Web | 25. srpna 2011 v 1:16 | Reagovat

Taky si říkám, že neexistuje, proto maj Rapsody asi furt na obalech fantasy dráčky. A jo, jedu do Narnošky, to se vyplatí. U Lva, ta bouřka už tady taky strašně bouří. Rozbouřila se (jako Volík). Tak brou

9 Katrin Katrin | 25. srpna 2011 v 9:31 | Reagovat

fajn fotky.. :D Gr...mě už se zase začíná stýskat po Severu... a to jsem tam byla teprv měsíc tomu... :-D

10 Lalaith Lalaith | E-mail | Web | 25. srpna 2011 v 10:06 | Reagovat

Vtipný švédský hoch vypadá sympaticky :) Týjo, Amorella vypadá dost dobře :D A ta snídaně taky, mám z toho hlad :D

11 Čip Čip | Web | 25. srpna 2011 v 10:31 | Reagovat

Švédské peníze fakt vypadají pohádkově! Škoda že si neměla prostředky na vykoupení toho pohanského krámu :-D. A probuzení finštinou, to musela být bomba :-D

12 Usylmä Usylmä | Web | 25. srpna 2011 v 11:11 | Reagovat

My jsme se k těm švédským stolům taky nejdřív propašovali bez placení, ale on tam byl nějaký takový starý pán, který obcházel každý stůl a chtěl vidět to potvrzení, že tam smíme sedět, tak jsme taky radši odešli :-D

13 Lawiane Lawiane | Web | 25. srpna 2011 v 13:54 | Reagovat

[12]: aha, dobré vědět pro příště, to by byl fakt provar, kdybychom se tam ládovali a starý pán přišel :-o

14 Zdebra Zdebra | Web | 25. srpna 2011 v 16:38 | Reagovat

Popelářky? To by se líbilo rambovi. :-D
A hele, Krušovice... jak to vždycky v zahraničí potěší, když je tam něco českého.
Já jsem v německu viděla nějakej podobnej bus ve Frankfurtu, ale nevím, jakou má poznávací značku. Mohla bych se zkusit podívat, pokud bude vidět a porovnat s fotkou z nitry (pokud tam mám vyfocenou SPZ). :-D
Jé, knekebrot.
A políbilas aspoň finskou zem? :-D

15 Usylmä Usylmä | Web | 25. srpna 2011 v 16:41 | Reagovat

[13]: Tak ale na druhou stranu byste ušetřily za to jídlo, co jste snědly :-D (teda pokud by vám to ten pán nakonec nedal nějak zaplatit,či co)

16 Lúthien Lúthien | Web | 25. srpna 2011 v 18:56 | Reagovat

Muselo to být úžasné! Docela ti ty zážitky závidím, i když tu cestu nezávidím :D
Oni mají vážně na penězích Pitríska? (Nebo jak se to píše). Tak to je dobrý. A ty Krušovice mě dostaly :)

17 Lúthien Lúthien | Web | 25. srpna 2011 v 18:58 | Reagovat

A ještě musím dodat - ten obchod vypadá vážně super, škoda, že sis nemohla nic koupit.

18 Krasivija Krasivija | Web | 25. srpna 2011 v 22:50 | Reagovat

Jo, český nohy na finský půdě. Jak dojemné. Ikdyž, když tak o tom přemýšlím, víš, že ty vypadáš jako Švédka?

19 Lawiane Lawiane | Web | 27. srpna 2011 v 17:50 | Reagovat

[18]: fakt? Tak dík :D

20 Babe Babe | E-mail | Web | 27. srpna 2011 v 22:09 | Reagovat

No co ten krám vykoupit, ale jak bys to všechno nesla? :D

21 snowangel snowangel | Web | 7. září 2011 v 15:44 | Reagovat

Last od The Wilds milujem, je nádherná a dajú si pri nej suprovo trénovať írske tance :D

22 vestec vestec | Web | 13. ledna 2012 v 6:22 | Reagovat

Dobry clanek, hezky blog, podivas se na muj webik?

23 Jolana Jolana | 23. března 2012 v 21:52 | Reagovat

Ahoj, prosím nevíš kolik stojí trajekt ze Stockholmu do Helsinek? díík :-)

24 Lawiane Lawiane | Web | 23. března 2012 v 22:13 | Reagovat

[23]:
hele to nevím, ale najdi si někde na netu buď Silja Line nebo Viking line, druhá by měla být trochu levnější. A navíc se platí za osobu + kajutu.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.