Dlouhá cesta začíná aneb první den.

23. srpna 2011 v 16:01 | Lawiane |  Finsko 2011
Deníčkovitý zápis psaný aktuálně cestou.
Než jsme odešli z bytu, ozvalo se "jejda" a mojí madr se rozpůlily brejle. Otec je slepil lepenkou. O pár minut se ozvalo znovu "jejda" - madr vzala do ruky bágl s jídlem a báglu se urval zip. Otec to zadělal zavíracíma špendlíkama.
Jedeme. Už několik hodin, právě jsme v Dojčlandu a je tu spousta Skopčáků a vysekal se tu motorkář. V Čechách bylo horko, v Dojčlandu je taky horko a v buse je rovnou sauna. Člověk si myslí, kdovíjak se nespasí cestou na sever a ono takové paska klima. Právě míjíme Berlín, pan průvodce mluví. Sic jsem před ním byla varována, shledávám ho jako víc než vyhovujícího (nebude tomu tak). Je snaživý, chrlí na nás informace o Německu a o místech, která jsou vůkol nás. A před chvílí nám pustil dvdčko o Švédsku, které bylo super, až mě z toho nehorázně bolí za krkem. V Berlíně jsou prý příslušníci 83 států. Je to spolková země. A právě jsem si zašpuntila uši Värttinou, takže o Berlíně se už nic nedozvím, jsem to ale nekulturní.


Za oknem je nuda, je to tu placka. By mě zajímalo, jestli ta nuda za oknem v podobě placky někdy vymizí, když jediné "horstvo" kterým jsme projížděli bylo v Čechách. Sranda. Finsko je svatá země.
postřehy z busu:
  • V Dojčlandu jsou velice svědomití. Víte, jak u nás, když nějaká směrovka na silnici neplatí, přeškrtne se lepící páskou? Tady ne. Tady před ní rovnou postaví značku jinou, v podobě toho přeškrtnutí.
  • A jsou tu všude borovice. Pole a pak borovice, borovice, borovice… sem tam bříza, která stojí upejpavě jen na kraji lesa a naklání se k silnici.
Na záchodech nám při odchodu pán řekl něco, co znělo jako "čus", zní to fakt vtipně, na poměry ČJ nezdvořile. :D Ty brďo, já píšu deníček už v bus, jsem to ale pilná. To by Doppler nechtěl, jenže Doppler je Nor a my jedeme do Finska, takže si můžu být pilná, jak chci.
P.S. Bojím se Samiho a vezu brynzu.
Pořád v Dojčlandu. Na dálnici byla kolona, a tak jsme jeli přes kotěhulky, to bylo zpestření. A normálně už tu nejsou borovice.

Rostock

Paní vedle mě - ruova minun vieressä se dloube v oku, pán a paní za ní mají zvláštně uspořádané nohy a paní před ní - ruova hänen edessä (rozhodla jsem se cvičit finštinu) ví, co je život, neboť jedla tu dobrou vysočinu z Albíka ve velkém.
Proboha! Už budem na prvním trajektu, proboha Balt! To je nečekaný!!! :-o Právě tu z lodi vyjely dva srolovaný kamiony a na sobě měly nápis FREJA, to je rouhání! Ztrestat! Pikat! Litovat!
Naše lodička se jmenuje Princ Joachim, společnost Scandlines! Juchů!
Na palubě Price Joachima :D

Zápisky. Je třeba dělat si zápisky, dokud si pamatuju, co si chci zapisovat. Je ráno. Švédské. Možná půl pátý - říká foťák - ale to je pofiderní zdroj. Už hodnou chvíli bdím. Všichni spí, bus spí, řidič naštěstí ne, ale Švédové taky spí. Je tu strhující mlha, působí tak hustě, že by se dala sníst jako jogurt. A viděla jsem lišku, běžela přes silnici. Ťap ťap.. Jedeme divočnou - džůva… i když za 2 km benzínka, tak to zas tak horký nebude. Ten les kolem je úchvatný, kvete v něm vřes. U lva, teď tu u baráku… u lva, koně…u baráku byli ze dřeva vytesané postavy a předtím byl v lese na stromě ze dřeva stlučený nějaký strašák… červený… to byl jistě TVOR! :-o
vlnobití :D

Na orientačních cedulích tu úřadují tak dlouhé názvy, že je vůbec nestíhám postřehnout. Ti lidi tu, oni všichni vytuhli, chudáci. O co jim jde, když venku je tak krásně? Jsou tu ty červený statky, hezky rozesetý ve vzájemně uctivých vzdálenostech. A les a mlha.
Hle, jsme na benzínce, lidi se budou muset vzbudit.

připlutí do země Jutské

Ten děníček už trochu ujíždí, zpoždění se nezapře, ale to je tím, že musím zevlit ven a ne do papíru. Víte co? Už jsme v Turku. A já žiju - nekleplo mě. To je vážně zajímavý, jsme ve Finsku a vůbec se nenervím. Ale je třeba vrátit se v čase, takže…
1) cesta do Dánska: Trajekt byl menší než ten do Anglie, pluli jsme necelé 2 hodiny. Hned jsme našli venkovní palubu a vše náležitě zfotili, svítilo sluníčku a v Rostocku byl zrovna nějaký sraz plachetnic. Když už nám venku byla zimina (teda spíš madr, mě ne), obsadili jsme super místo na přídi, ve vybydlené restauraci a sledovali, jak lodička rozráží moře a cáká voda. Taky je tu obchod, ve terém je všechno extrémně přerostlé - jakože maxi balení Mentosek, kupříkladu - obří Mentos krabička, ve které je narváno šest těch normálních.
V Dánsku nás přivítal roztomilý přístav Gedser s červeným domečkem a už se stmívalo. Na Dánsko nejde říct nic než ťuťu ňuňu. (pozn. tak to alespoň vypadalo za šera, cestou zpět, ve dne, bylo Dánsko celkem nuda.)Domy tam nemají záclony a svítí v nich útulně málo světla. Když už jsem chtěla spát, průvodce nám ještě pustil super dokument o Vikinzích, čímž si velice šplhl. Most z Kodaně do Malmö jsme přejížděli po tmě, ale něco vidět bylo, poslouchala jsem I feel Immortal, což akorát vyšlo, než jsme dojeli na konec.

Zaninka při měsíčku na lodi... to jako já

2) Bum a byli jsme ve Švédsku! A v noci na benzínce. Příjemné klima, ale žel bohu, jen jeden záchod a na něj nevídaná fronta → takže jsme šli potěšit opuštěnou červenou boudu. V obchodě prodávali ty bonbóny, co mají v IKEI, ale asi 4x dražší a byl tam ryze švédský prodavač - mega bledý zrzoun. V noci svítil úplněk a nejednou se všude začali objevovat vrcholky smrků. Severský les. Takže jsem nemohla spát a musela zevlit ven a poslouchat Last of the Wilds, Meadows of Heaven a 7 days to the wolves.

Snídaně na švédské benzínce - kafe z busu a pečivo z Kauflandu - obojí bylo pěkně hnusný.

Ráno jsme měli přes hodinu přestávku na benzíně, kde byl kousek lesa. Našemu zájezdu posloužil lehce záchodoidně, jelikož tu bylo pouze jen jedno WC a na něj logicky předlouhá fronta. Krom toho, že tam všichni chodili čůrat, byl ten les ale úchvatný. Houby, spousta hub, hřiby a kozáci. Vřes, sluníčkem pozlacené pavučiny, brusinky a borůvky… obří množství obřích borůvek! Bylo fakt psycho, nemoct je sbírat, protože byli třebapočůraný. Potom už následoval Stockholm - bude následovat stockholmský článek.

...a bonus v podobě černého metal plže.
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Topier Topier | Web | 23. srpna 2011 v 16:38 | Reagovat

ten nemec, čo vravel, tak to bol bežný nemecký hovorový pozdrav pri odchode :D
(a vlastne, bol nezdvorilý, mal vám vykať :D)

2 Usylmä Usylmä | Web | 23. srpna 2011 v 17:48 | Reagovat

Jé, ty už si začala psát :D . Já se k tomu pořád nějak nemůžu dokopat.

3 Lily Addams Lily Addams | Web | 23. srpna 2011 v 20:06 | Reagovat

Normálně jsem u toho článku přestala karetkovat. Kdybych byla v Německu, tak bych si trochu zašprechtila. Ale Finsko, to je důležitější :-)

4 Lúthien Lúthien | Web | 23. srpna 2011 v 20:16 | Reagovat

Nechceš ty zápisky vydat knižně? :D zrovna jsem přemýšela, jaká je to výhoda, že píšeš svým způsobem a ne normálně spisovně, protože takhle se to mnohem líp čte a člověk se u toho zasměje. Přemýšlela jsem o tom, po kolika hodinách by mě ta cesta autobusem zabila...zkoušet to nehodlám :D

5 Zdebra Zdebra | Web | 23. srpna 2011 v 20:56 | Reagovat

Jo, oni takhle (Tschüss, nebo jak se to píše) němci zdraví. A když jsem přišla do obchodu, tak prodavačka na mě "Hallo" (ahoj). To si neumím představit, že by to takhle bylo i u nás. :-D
ó, taková luxusní loď?
Metalovýho slimáka jsem ještě neviděla. Pořád potkávám jenom ty zrzavý.
Já tam chci taky, snad se někdy dočkám.

6 Babe Babe | E-mail | Web | 24. srpna 2011 v 14:02 | Reagovat

Metal plž je fajný! A Värttinä víc! :D Hehe... o finsku budu slyšet celý rok třikrát týdně, ano, jistě začnu litovat toho, že si sednu vedle usylmy... ehm, promiň :D

7 Avilan Avilan | Web | 24. srpna 2011 v 14:30 | Reagovat

No, kdyby se něco podobného stalo u nás doma - s brýlemi, s báglem - tak to byl létal slovníček, to by bylo keců, jak to všechno dopadne, že jsme nic nezkontrolovali :D A já bych měla po náladě.
Hej, psát si deníček hned při cestě? Dobrý :-)
Jo, vypadá, že ti to kafe atd. hodně chutnalo :DDDD
Ha, ten metal plž je mazec :D

8 vivienne vivienne | Web | 24. srpna 2011 v 17:11 | Reagovat

fotky krásné sluší ti to tam. Zápisky jsou velice zajímavé :-)

9 Krasivija Krasivija | Web | 24. srpna 2011 v 17:37 | Reagovat

Oni tam mají tak černý plže? To jsem jakživ neviděla. Ne, že by u nác nebyli i ti černí, ale tenhle je jaksi ohavnější.

10 Lalaith Lalaith | Web | 24. srpna 2011 v 19:10 | Reagovat

Fotka při měsíčku je pěkná. Obří mentosky jsou i v Rakousku a pak jsem je viděla na benzínce v Německu. Kdyby se mojí mamce rozpůlily brejle, neozvalo by se jenom ,,jejda" :D

11 Evelin Evelin | Web | 24. srpna 2011 v 23:34 | Reagovat

Ha, jsi tu! Bojíš se? Hrůza, já ti tu ještě nezanechala komentář. Ten plž vypadá jako podrážka.
Vim co je bidet.
Scab je fešák nejfešnější. Krčí obočí z plochy. U Lva, ta cesta zpátky byla zrada, u Edenu nastoupilo do busu sto fanoušků sportu - postřílet. Snad si to tu nepřečtou :D

12 Veronika Veronika | Web | 25. srpna 2011 v 12:22 | Reagovat

Jé, to je krásný plž, úplně bych i zapomněla že z nich mám fóbii, když on je tak krásný. Proč u nás taky nemáme takovýhle krásný?
Jinak víš co ti závidím? Ten Berlín, tam jsem ještě nebyla, Nejeli jste náhodou přes Fuldu? :-D

13 Lawiane Lawiane | Web | 25. srpna 2011 v 13:53 | Reagovat

[12]: myslela jsem na tebe i na Fuldu, ale asi nejeli. Kolem Berlína to ale byla strašná nuda, není tam vůbec na co koukat, je to placka všech placek a buď tam je megapole nebo borovice, borovice, borovice

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.