Erlend Loe - Doppler

3. července 2011 v 19:43 | Lawiane |  Literatura ze severu


Pokud bych někomu měla doporučit jen jednu jedinou knihu, byla by to tahle. Doppler je moje bible, moje filosofie.
Doporučuji.
Vřele.
Je to nejlepší.


Doppler je Nor středního věku, který má dům, manželku, dospívající dceru, jenž bezmezně obdivuje Pána prstenů, chodí v elfské módě a přespává před kinem, a malého syna, co pravidelně sleduje pořady o Lokomotivě Tomášovi a Teletubbies. Také měl otce, ale ten před nedávnem zemřel, Doppler o něm skoro nic neví, kromě toho, že otec během svého života fotografoval záchody. A jednoho krásného odpoledne Doppler spadl z kola, zůstal ležet v trávě, a jak přemýšlel, došel k názoru, že potřebuje změnu. Vzal si stan a přestěhoval se do lesa nad Oslem, na dobu neurčitou. Vzdal se svého dřívějšího myšlení, založeného na potřebě vydělávat peníze, renovovat dům, chodit do práce… Od teď už nikdy nebude pilný! Žije tedy ve stanu v lese, a když už má neúnosný hlad, protože skončila sezóna lesních plodů, zabije losa. Čirou náhodou to však byla zrovna losice, ke které patřilo i losí mládě. Mládě se k Dopplerovi přimkne, jako k náhradnímu rodiči, a stanou se z nich přátelé. Losík dostane jméno Bongo a muže všude doprovází, ten je naopak šťastný, že má konečně přítele, který nic neříká. Do města chodí směňovat losí maso za nízkotučné mléko, na kterém je závislí. Je lovcem a sběračem a výměnný obchod je tak jediný, který uznává. Čas od času ukradne něco ze zásob pana Düsseldorfa, který má po nebožce manželce tolik zavařenin, že mu ztráta pár kousků nemůže nic způsobit. Jednou ho však Düsseldorf chytí, ale místo, aby ho předal policii, spřátelí se spolu. Düsseldorf má totiž taky mrtvého otce. Zemřel za války a byl to Němec. Düsseldorf mu chce vzdát čest a tak v jedné místnosti staví obří model vesnice, kde jeho otec zemřel. Až dílo dokončí, zastřelí se. Doppler k němu tedy občas začne chodit na návštěvu a k němu do stanu zase občas chodí na návštěvu manželka, která k Dopplerovu nevelkému nadšení, otěhotní. Dítě se má narodit v květnu a tak Doppler dostává ultimátum - do května se má vrátit domů a začít se chovat zase normálně. Ale to on nehodlá. Stráví ve stanu zimu, během níž Düsseldorf dostavěl svůj model, nezabil se však, ale místo toho začal holdovat alkoholu. Doppler si také zhotovil luk a šíp a s jeho pomocí střelil do nohy jednoho pravičáka, který mu předtím vyhrožoval, že si bude muset stan přestěhovat. Léčí pravičáka ve svém stanu a během toho k němu raněný začne zbožně vzhlížet. Když se uzdraví, začne ho napodobovat, přestěhuje se rovněž do lesa a otravuje svou vlezlou pravičáckou přítomností. Doppler často přemýšlí o svém otci a nakonec dojde k názoru, že mu musí také vzdát čest, jako to udělal Düsseldorf. Vzdá se tedy své snahy nebýt pilný a vyrobí obrovský totem. Je na něm jeho otec sedící na obřím chrastícím vejci, na jeho hlavě Doppler na kole, na Dopplerovi Bongo a na Bonogovi sedí syn Gregus. Greguse vzal Doppler nakonec k sobě do stanu, aby ho uchránil před pilností. Jakmile pravičák vidí, že Doppler vytváří totem, začne dělat to samé, má to však být totem na festival sbratření, který připravuje. Chce, aby se tu sešli příslušníci všech náboženství a navzájem se snažili pochopit. Les, kam se téměř před rokem odstěhoval, za účelem vyhnout se lidem, se tedy najednou stává až moc rušným. Doppler cítí, že brzy nastane čas zvednout kotvy a navíc se blíží květen. V květnu se koná festival sbratření, na který ovšem dorazili jen tři lidé a místo aby diskutovali o své víře, opijí se. A v květnu by se taky on měl vrátit domů k narozenému potomkovi. Místo toho však svou ženu navštěvuje pouze v porodnici a vysvětluje jí, že s Gregusem a Bongem odcházejí na velkou výpravu, pryč z Norska. A kdy se vrátí, to není jasné.
Na tuto knihu navazuje ještě volné pokračování s názvem Náklaďáky Volvo. Do češtiny však zatím nebylo přeloženo.
1. ukázka:
Dobrý muži, říkám, nízkotučné mléko reprezentuje to nejpozoruhodnější, čeho lidstvo zatím dokázalo dosáhnout. Každý idiot si ve všech dobách uměl obstarat obyčejné kravské mléko, říkám, ale krok k nízkotučnému mléku vyžaduje nápad a úžasnou separační techniku, a to bylo možné realizovat teprve v moderní době. A prakticky se obávám, že se lidstvo nikdy nedostane dál. Nízkotučné mléku bude pravděpodobně vždycky trůnit na vrcholu. Ale dává nám něco, oč bychom měli usilovat. Nízkotučné mléko člověka zušlechťuje.
2. ukázka:
Na kuchyňské lince leží největší čokoláda Toblerone, jakou lze koupit. Váží čtyři a půl kilogramu, je přes metr dlouhá a tlustá jako moje stehno. Sám jsem takové mnohokrát viděl. Na Kastrupu a jiných letištích, na nichž jsem se pohyboval z pracovních důvodů předtím, než jsem se odstěhoval do lesa. Ale sám jsem si kupoval jen ty malé. Nikdy jsem se neodvážil udělat ten krok a koupit si tu velkou. Bránila mi v tom píle, myslím si. Vždycky pilný. Malé tobleronky jsou pilné. Dokazují, že otec myslí na svou rodinu. Že na ně nezapomíná. Že na ně myslí. Ale obří tobleronky jsou příliš velké na to, aby byly pilné. Jsou neobyčejné a vyprávějí o kupci nejasný příběh. Má problém s jídlem. Je osamělý. Je zvláštní. Může být čímkoli. Uvědomuju si, že tuto stránku u Düsseldorfa respektuju. Tu schopnost myslet ve velkém. A dneska večer větrá, a větrá, protože kouří. I osamělý kuřáci větrají. Až tak daleko to došlo. A toho můžu využít. Prosím Bonga, aby zůstal stát v naprosté tichosti za keřem a proklouzávám ke dveřím do zahrady a dovnitř, plížím se podél zdi v kuchyni, směrem k tobleronce, po níž cele toužím, je to víc než jen chuť, cítím potřebu cukru, naléhavou touhu po cukru a díky téhle čokoládě bych měl zajištěn cukr na dlouhé měsíce, možná i na celý rok, a natahuju ruku ke kuchyňské desce a táhnu obra ke okraji, blíž a blíž k okraji a nakonec leží tobleronka na kraji a převažuje se a já nevydávám ani hlásku, tak jako ji nevydávali lovci a sběrači, při práci jsme nikdy nevydávali ani hlásku, nýbrž jsme byli tiše po čtyři sta tisíc let, a teď už ji skoro mám, natahuju se, natahuju se a neslyším, že Düsseldorf vstává, jde do kuchyně, nacházím se v soustředěném módu, který filtruje nepotřebný hluk, a systém vyhodnocuje Düsseldorfův příchod jako zbytečný, je to fatální pochybení a já netuším, jako pitomec, dokud najednou nezahne kolem rohu kuchyně, spatří, co se právě děje a běží k tobleronce a pevně ji chytá a začínáme se prát. Odmítám tu těžkou čokoládu pustit a Düsseldorf ji drží pevně, je to klasicky muž proti muži, a i když jsem papírově určitě silnější než on, stávám se postupně ohromeným svědkem toho, jak mi Düsseldorf vykrucuje tobleronku z rukou a tvrdě mě s ní opakovaně mlátí do hlavy. Zatmí se mi před očima, a když přijdu zase k sobě, ležím spoutaný, jak se tomu bohužel říká, na Düsseldorfově podlaze v kuchyni, která je ostatně v provedení hnědé linoleum.

zdroj obrázku: tady
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Anketa

Jak dělá žrudečník?

Mhrůůůů mhrůůů 18.8% (18)
Pghnk pghnk 7.3% (7)
Grdůůůů grdůůůů 16.7% (16)
Pjajgl pjajgl 12.5% (12)
Tru tru tru 7.3% (7)
Hujááá hujááá 7.3% (7)
Žrudečník mlčí 30.2% (29)

Komentáře

1 fresh-cream fresh-cream | Web | 3. července 2011 v 20:22 | Reagovat
2 fresh-cream fresh-cream | Web | 3. července 2011 v 20:24 | Reagovat

Žrudečník dělá Grhůůůů Grhůůů - ani jedna odpověď není správná.

3 fresh-cream fresh-cream | Web | 3. července 2011 v 20:40 | Reagovat

Já tam taky vlezu, tak se neboj ;) Jinak, maj tam dobrý čaje a hudbu ;) A možná i pivo ;) A pokud budle todle počasí tak budu asi polomrtvá.

4 fresh-cream fresh-cream | Web | 3. července 2011 v 20:42 | Reagovat

Jo a víš co taky? Maj tam mátovej čaj ;) z máty nesušený a dávaj ho do sklenice a k tomu ti přinesou med ;)

5 Lily Addams Lily Addams | Web | 3. července 2011 v 20:54 | Reagovat

Tohle můžou napsat jenom Seveřani :-)

6 KadetJaina KadetJaina | Web | 4. července 2011 v 9:12 | Reagovat

Kdyby se tak všichni stěhovali do lesa. To by najednou lidi pochopili věcí :-D

7 fresh-cream fresh-cream | Web | 4. července 2011 v 12:37 | Reagovat

[6]:  Nojo jenže jsme zbabělý... Už jsme se vyčlenili z řetězce a v lese bychom byli jako slůně ze zoo.
Ale chce to zvrááát. Myslím nějakou revoluci a ůtok na k městům přilehlé lesy.
A pak, když si tam chvíli budem zvykat můžem jít místo těch hipíků jít na radnici za kavčáky...

Jinak To citrónový bivo má dementní reklamu v tv - ona mi tu teď furt hraje - je tam takovej slizkej chlap a pije ono bivo... Grungh na to by neměla bejt reklama, věci na který jsou rekla se aj tendenci kazit... víc než rolády... víc než máslo na slunci.
Vidíš na Normu reklama neni a je furt sockoidně levná takže si tam člověk může uráčit dát pět nanuků za 15 korun.

Duolízák.
Jede.
Jede.
Duolízák.
Psa si vede
vede.
Že je taky z ledu,
zjišťuji až v sedu.
DUolízák.
Padá.
Padá.
Je to trochu, -vada-???

8 vivienne vivienne | Web | 5. července 2011 v 13:01 | Reagovat

díky za tip na četbu :-)

9 snowangel snowangel | Web | 5. července 2011 v 19:31 | Reagovat

Toblerone je skvelá čokoláda. síce som ju také veľkú ako stehno ešte nevidela ani nejedla, ale tá menšia mi stačila :)

10 Vendy Vendy | Web | 5. července 2011 v 21:02 | Reagovat

Tohle vypadá tak praštěně, že si to snad pokusím sehnat a přečíst.
A postřeh s tím mlíkem se mi líbil. Ono je víc věcí, které jsou dnes nenormální, ale existují a všichni to berou jako naprosto normální věc.

11 Zdebra Zdebra | Web | 5. července 2011 v 23:43 | Reagovat

To si někdy v knihovně půjčím. Podle katalogu je to zrovna vypůjčené, tak snad tam tu knížku někdy zastihnu.

12 Lawiane Lawiane | Web | 6. července 2011 v 22:11 | Reagovat

[7]: ej! Ty jedeš. Tak reklama je extra debilní, to máš pravdu a to bivo je nechutně módní. Norma jede!

13 Katrin Katrin | 22. září 2011 v 12:47 | Reagovat

zvláštní příběh... Takový neotřelý... :D Asi si to seženu...

14 Andy Andy | Web | 28. ledna 2014 v 14:33 | Reagovat

"Tohle můžou napsat jenom seveřani." :D No jasněže. Nejlepší komentář, kažopádně knihu si přečtu, vypadá zajímavě (ostatně, málo z toho, co pochází ze severu, pro nás nebude zajímavým. Tohle oni už tak nějak umí. Koukat na věci jinejma očima, myslím.)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.