Jedné noci v zemi Narnii - 4.kapitola - Úsvit

1. března 2011 v 22:37 | Lawiane |  Jedné noci v zemi Narnii
Tak...a je taky poslední kapitola povídečky. Všechno jednou končí a já jsem ráda, že jsem to dotáhle do konce a nenechala rozepsané v půlce. Celkově jsem s tím spokojená a hlavně mě bavilo to psát, ó úplně jsem tam byla. :-)


Narnia soundrtack - The Stone Table

Zdálo se, že tato bdělá noc, plná radovánek snad nikdy neskončí. A Nes by si to tak také přála. Ale přece jen, když opět přistála na druhé straně ohně a zvedla oči k obloze, poznala, že zářivé najrnijské hvězdy se začínají ztrácet, obloha na východě téměř neznatelně, ale přesto nezastavitelně bledla. Tušila, co to znamená. Noc končí, kouzla pomíjí…
Vycítili to i ostatní, bujaré tance a radovánky ustaly, faunové odložili své píšťaly a krajem zavládlo nezvyklé ticho. Úsvit se blížil. Všichni byli rázem klidní a pokorní, tváře obraceli k východu, kde se rodil nový den, kde země byla zase o něco starší. A jak se první sluneční paprsky prodrali k vrcholkům stromů, Narnijané sklonili své hlavy, aby se poklonili před pradávnou magií, magií, která stvořila jejich svět, která dala vzniknout prvnímu Úsvitu, kdy zvířata počala mluvit, a stromy dostali duše. Z přízračného šera lesa vystupovali další tvorové. Tiše, aby nerušili, se vynořili kentauři a mezi nimi, Nes si nebyla jistá, zda to byl jen přelud nebo tam opravdu stály, se objevili zvláštní přízraky, zkroucené větve, kůra místo kůže, chvíli tam byli a chvíli ne. Myslela, že je to strom a v zápětí člověk…dryády, i ony přišly a zbožně hleděli k východu.
Zářící kotouč se vyšplhal nad horizont lesa, země byla tichá, jen trpaslíci dokreslovali tu atmosféru svými bubny. Tloukli ze srdce země, jako její tep, jako její život a věrný lid. Všichni stáli, podobní sochám, v nehybné úkloně. Oslavy Úsvitu, zrození Narnie, byli u konce.
Když najednou, z ničeho nic, snad jakoby z nebe spadla, objevila se před ní obrovská šelma. Lev. A byl několikrát větší, chlupatější, zářivější, děsivější a přitom také nádhernější než jakýkoli, kterého doposud spatřila v ZOO. Nic neříkal, jen stál a díval se na ni a v tom pohledu se zračila moudrost všech jejích předků. Byla si jistá, že On ví, co si myslí, že si v ní dokáže číst jako v knize. Bála se ho. Ne, že by jí rozsápal, ačkoli drápy na to rozhodně měl, ale toho, jak moc velkou musel mít moc. Bála se ho a zároveň nechtěla, aby odešel. Byl to tak zvláštní pocit, mrazivý jako led a vřelý jako teplo domova zároveň.
"Aslan! To je Aslan! Podívejte! Přišel k nám, Velký lev!" šumělo to vzrušeně davem.
Tušila, co řekne. A nechtěla to, přesto ten pocit byl neodvratný.
"Tvůj čas tady se naplnil. Poznala jsi Narnii a ona poznala tebe, nyní je načase vrátit se domů," promluvil klidným otcovským hlasem.
Nes mu nechtěla odporovat, ale přála si tu zůstat: "Proč? Copak nebyli děti, které tu prožili mnoho let? Stihla jsem to tu sotva poznat a už musím odejít?"
"Každý máme jiné poslání. A to tvoje na tebe čeká jinde, doma. Tvůj osud neleží tady, ale až ho vyplníš, možná se sem opět vrátíš."
"K věčně rozhádaným rodičům a do školy, kde nás bijí přes prsty? Komu by se chtělo?" zoufala si dívka, doufajíc, že lva nějak obměkčí.
"Život není vždy cesta dlážděná štěstím, mé dítě. A překážky máme od toho, abychom je překonali a byli silnější," mohutná tlama se mu pohybovala s chápající něžností.
Nes sklopila zrak, nemohla se do těch zlatých očí už dál dívat. Bylo v nich tolik síly a moudra, až jí jímal strach z představy, jak musí být ten lev starý a zkušený.
zdroj: deviantart.com

"Ach dítě, rmoutíš se, ale věř, že pochopíš. Krása mnohých věcí spočívá právě v jejich omezenosti, proto jsou nám tak drahé. Kdyby trvali věčně, zevšedněli by a přišli o svou krásu. Opustíš-li Narnii teď, uchováš si ji ve vzpomínkách navždy o to krásnější."
Viděla, že lva neobměkčí. Dost bylo řečí, marné by byly další prosby. Přikývla, stále však uhýbajíc pohledem. Z aslanova nitra vyšel zvuk, jako když zavrní kočka, "Pohleď mi do očí, ať si zapamatuji tvou tvář pro příští shledání."
Nes konečně zvedla hlavu. Jeho oči byly hluboké, dokázala by se v nich utopit celá vojska, natož pak malá holka jako ona…jantarová barva všude kolem. Ty oči se jí zdály větší a větší. Snad se do nich propadá?
Objala lva kolem krku, hebká hříva se jí proplétala mezi prsty, skrývala slzy. Tiskla ty chlupy pevně, zoufale doufala, že jí udrží na místě. Ale z aslanovi hrudě se opět ozvalo zamručení, tentokrát hluboké a vážné. Věděla, že je to poslední okamžik…pohled do těch očí, na nebe, lesy, zpátky do těch očí…a vše bylo pryč. Místo hřívy svírala peřinu a moře zlaté barvy se změnilo v tmu.
Narnie byla pryč, ale její slzy kupodivu také. Hlavní přeci je, že už ví o té zemi, o její existenci. Je tam, ukrytá a čeká. A ona teď půjde tou cestou plnou překážek, ale ví, co je na jejím konci.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Anketa

Věříte v Aslana?

Samo...(zřejmě) 42.2% (19)
Jsem bezvěrec. 40% (18)
Kdo to je, ten Ezlen? 17.8% (8)

Komentáře

1 Evelin Evelin | Web | 1. března 2011 v 22:50 | Reagovat

Ha, jak ten soundtrack bručí, to je super.
Jůů, Ezlenovy řeči! :D To je ale smutné!

2 Veronika Veronika | Web | 2. března 2011 v 11:35 | Reagovat

TO bylo nádherné. Škoda, že musela opustit Narnii. Toho Aslana vi vylíčila moc dobře:-)

3 withinblog withinblog | 2. března 2011 v 11:42 | Reagovat

Wow další super pokračování, už se těším na další ... pls nemohl bych tě poprosit o další hlas v SONC?? děkuji
zde je odkaz
http://edguytasiarenaissance.blog.cz/1103/2-kolo-sonc :-D  :-D  :-D  :-D

4 Temprence Temprence | E-mail | Web | 2. března 2011 v 12:06 | Reagovat

Tak na to není co říct - snad jen jedno velké a obdivné WAU.
Strašně se mi líbí ty popisy krajiny, jakobych tam sama byla ( a já tam jednou budu, nenechte se zmást :D ).
Aslana jsi vyjádřila naprosto přesně, do sebemenšího detailu. Můžu se zeptat jen na jednu vtíravou otázkou? Jsi věřící? O:) Samozřejmě, pokud nechceš odpovídat, nemusíš. ... Já jen, že mě, jako zapřísahlému ateistovi, dělá strašný problém popsat Aslana a vůbec všechno to dobré a špatné kolem něj. A ty jsi to zvládla snad líp než pan Lewis.
A napiš ještě něco! :D To není prosba, to je přímej příkaz :D

5 Lily Addams Lily Addams | Web | 2. března 2011 v 17:30 | Reagovat

To je přímo pohádkově hezké :-)

6 Lawiane Lawiane | Web | 2. března 2011 v 18:16 | Reagovat

[4]: děkuju za pochvalu :-) NO věřící moc nejsem, rozhodně se nijak nehlásím k žádnému z hlavních náboženství. V co tak nějak věřím, zní vážně divně, ale já fakt věřím v Aslana :D A mimo jiné se mi líbí stará pohanská náboženství, jenže to se zase neslučuje s Aslanem, když ten má teoreticky představovat Krista.

7 Temprence Temprence | E-mail | Web | 2. března 2011 v 20:51 | Reagovat

[6]: Já právě měla s Narnií strašný problém, když jsem zjistila že pan lewis si celou magickou zemi vymyslel jako propagaci křesťanství. Když jsem ji četla menší tak mi to ani tak moc nevadilo, ale teď ji čtu znova ( a mám  z toho strašnou radost - sehnala jsem všech sedm dílů v jedné big knížce. WHÁÁÁ! ) a to křesťanství z toho vytýká jako nějaká kyselina :/
Ale dost o tom, Aslan je Aslan, Ježíš je Ježíš a basta fidli.
Nic to nemění na tom, že ten popis je naprosto úžasný!

8 Lawiane Lawiane | Web | 2. března 2011 v 21:01 | Reagovat

[7]: big knížku mám taky a ještě zelenou. Ty máš jistě žlutou, že jo? :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.