Červen 2010

Magor, totální magor! Posedlost Finskem asi vrcholí.

30. června 2010 v 22:26 | Lawiane |  zažila jsem
Dneska mám úplně převýbornou náladu, jupí! Mám potřebu dělat hovadiny.
Ráno jsem obdržela své těžce vydřené jedničky na takovém tom papíře, co se nesmí kopírovat a padělat :D Ne, to byla ironie- vysvědčení jsem sice dostala, ale jedničky fakt nemám a známky vydřené nejsou- tomu odpovídá jejich hodnota :D. Potom jsme šly s Evelin do Světozoru, kde dávají za předložení onoho papíru (který bych nejraději použila jako toaletní) zmrzlinu zdarma. Na obídek jsem zašla k babičce a cestou mě v autobuse otravoval nějaký cikán, co vypadal opravdu hrozně. Potom začal otravovat jinou holku a několikrát jí políbil rameno! Ona dělala, že o tom neví. Tohle udělat ten smraďoch mě, tak mu takovou fláknu, že se nezvedne.
Odpolko jsem šla pro změnu s Andreou do Prahy. A nebyla bych pravý Čech, kdybych neošmelila, co se dá. Smyla jsem si to razítko z prvního Světozoru za první zmrzlinu zdarma a šla si s Andreou vesele do druhého Světozoru pro druhou zmrzlinu zdarma!
V metru jsem si na ruku opět napsala monstrózním písmem SUOMI a tentokrát to mělo dokonce účinek! Ale ne úplný. Procházely jsme davem lidí okolo nějaké restaurace a já zaslechla "Terve! Terve!" Ale myslela jsem, že se mi to zdálo, tak jsem se jen vyjukaně rozhlédla a šly jsme dál. Stejnou ulicí jsem se, ovšem za pár minut vracely zpět a opět se ozvalo "Terve! Terve!". Fajn, to už se mi nezdálo. Byl to nějaký číšník! :-o
Tak jsem k němu zamířila a on se mě anglicky ptal, jestli mluvím finsky a jsem Finka (to je fajn, že tohle někoho napadne v souvislosti se mnou :D ). Tak jsem mu anglicky řekla, že nejsem Finka a finsky umím trochu. On na to fajn, tak můžeme česky :D Ptala jsem se ho, jak to, že umí finsky a on mi dal vážně divnou odpověď: Někdo to umí někdo ne. Tak už to bývá! Pak jsme se rozloučili, byl docela divnej a Fin to nebyl.
                Zašly jsme ještě do Bontonlandu a konečně taky do RedRavenu. Cestu domů nám nějak zkřížila knihovna, ve které jsme strávily asi hodinu. Mám však úchvatný úlovky- konečně tam byla ta finská konverzace (můžu oslnit Samiho větou, která bude správně :D ) a pak jsem tam v sekci cizojazyčné knihy našla Kalevalu ve finštině, kterou jsem tam nemohla nechat a k ní jsem přivzala ještě nějaké básně ve finštině a dvě tlustý knihy rovněž ve finštině (ta jedna má strašně vtipný obal). Sice vůbec nevím, k čemu mi to bude, když z jedné stránky rozumím asi tři slova (takže velký prd), ale to se neřeší. Asi jsem sobec a beru si to, aby to tam nezbylo na ostatní :D!
                Na Můstku nám ještě nějaký idiotský dojčlandský hovádka řekli, že jsme EMO! Tohle vážně nesnáším! Lidi se v tom nevyznaj, jediný co jejich mozky pochytili je, že Emo chodí v černém a jsou divný a tak je pro ně hned každý emo! Od kdy emo nosí glády a korzety! Grrrr! Tak jsem mu česky řekla, jestli on je jako Bůh nebo co? Ale nerozuměl mi a tak se to míjelo účinkem.
                Cestou domů jsem ještě koupila bonboniéru pro lektorku na finštinu, protože je hodná a milá. Sesmolila úkol- popis bytu a letěla na tu poslední lekci finštiny. Za bonboniéru jsem na oplátku dostala finské bonbóny, které Fini prý strašně milují (tak to je musím taky milovat :D ). Na konci hodiny jsem dostala domácí úkol, což mě přišlo divný, proč jako dostávám domácí úkol na poslední hodině, ale pak se zjistilo, že ještě jedna hodina chybí a že máme tedy za týden opět výuku! Juchů! To je super! Taky mi lektorka dala dvoustránkový seznam finských nadávek a vulgarismů! Wow, to radši nebudu ukazovat rodičům :D Takže už vím jak se třeba finsky řekne masturbovat, děvka, mnoho výrazů pro přirození, měl jsem erekci atd. :D Proboha, co to sem vůbec píšu za slova :D Nejlepší je, jak se Fini pořád posílají k něčemu čuchat (nejčastěji k pí*e a k hovnu). Taky je tam věta "Už nemůžu vystát to tvoje urážení, abych si k něčemu čichal" A taky nadávka Sežer si nudli! :D
Haha, oni jsou magoři :D Radši už končím nebo bych sem vypsala celé ty dvě stránky a někoho by to mohlo pohoršovat (to sice není moc pravděpodobné, ale měla bych být slušné a mravné děvče, že?).
Jo a ještě jsem s Andreou vymýšlely takové (podle nás) vtipné kombinace slov co kdo mohl udělat. Začalo to "zachrčel a zesnul", což musíme příští rok prohlásit při písemce do ticha na celou třídu. To bude zase vtip jak noha (vyndaná ze Steely) a pak ještě "řízl se a zemil" :D a "mrdnul a heknul" či "čůrnul si a zmokřel" :D Pardon... jsem dneska padlá na hlavu.

Potřebuju pomoc, zachránit, spasit…

29. června 2010 v 15:23 | Lawiane
Je nezbytně nutné dát si sem vlastní inzerát. Má přítomnost na MoRu je totiž velice ohrožena. Jsem domluvená se Zdebrou, že spolu budeme ve stanu, ale ještě měla jet Evelin, jenže nejede. Což je mega smrt, jelikož když rodičům oznámím, že tam pojedu jen s lidmi, které znám pouze z netu, maximálně jsem je viděla dvakrát třikrát na sraze, tak mě asi pošlou někam… Navíc nemám s kým absolvovat tu dlouhou cestu přes naši zemičku a jet sama se mi fakt nechce. Proto bych se vás, kteří jedete na MoR, chtěla zeptat, zda třeba nejedete z Prahy a nemůžeme tu cestu nějak spojit. Já bych nejspíš jela busem. Taky vůbec netuším, jak tam najdu ostatní, když tam bude tolik lidu. Je to celý zoufalý a nechce se mi přesvědčovat rodiče, ale zase ty koncerty chci vidět! Perkele! Já fakt nevim, co s tím.

Layout- Phantom of my night

27. června 2010 v 21:37 | Lawiane |  Layouty - světlé
Konečně už mám hotový další layout na přání. Tentokrát pro Verooniku, doufám, že se jí bude líbit. Je docela barevný, ale myslím, že se mi vcelku povedl. Je to taková klasika.

lay

Pražské podzemí a Finská ambasáda

25. června 2010 v 18:35 | Lawiane |  zažila jsem
Zdravíčko mí blogový přátelé a zdravíčko i ti, které znám osobně :-)
Jak jste mohli postřehnout lay už je dodělaný, považuji ho za jeden za nej, co jsem tu měla, akorát s těmi okraji už nic nenadělám, ale to se vsákne :D.
Asi už jste si zvykli, že poslední dobou píšu víceméně články jen o tom, co dělám a jinak tomu nebude ani dnes.
Dopoledne jsme se školou byli na exkurzi v pražském podzemí, v jakýchsi kolektorech, což jsou tunely, ve kterých vedou všecky kabely a trubky. Takže když se pak něco stane, nemusí se rozkopávat ulice, ale jednoduše se to opraví tady. Prý máme nejlepší v Evropě a všichni nás mají jako vzor. No vida i Češi jsou v něčem dobří. Výtah nás zavezl asi 30 metrů pod zem, kde byla dosti zima a vlhko, ale odporné to tam nebylo, potom jsme jeli takovou drsnou mašinkou a docela jsme si připadali, jako v nějakém hororu, takové to prostředí co by mohlo být dějištěm něčeho morbidního :D Kus jsme si prošli i pěšky s výkladem průvodce a zpátky jeli zase mašinkou. Taky jsme měli na hlavě přilby, což všichni považovali za úplně největší srandu. Toto je jeden z těch tunelů a mašinka.
k
k
mašinka
Odpoledne jsem udělala něco velmi divnýho, co už jsem hodně dlouho neudělala- koupila jsem si barevný kalhoty :D Byla jsem s mámou v New Yorkeru a prostě jsem měla potřebu získat do svého vlastnictví jedny barevný kalhoty. Jsou totiž bleděmodrobílý, takový flekatý, takže finské národní barvy, proto jsem je chtěla. Navíc byly mega levný a pak mám ještě takovou černou bundičku, co byla taky mega levná (já totiž nic, co není mega levné nekupuji :D ) a co mi hrozně připomíná zpěváka z Kings of modesty co byli předkapela na Tarje v Pardubicích. Je taková ozipovaná a ocvočkovaná.
A včera jsem se šla s mámou podívat na Finskou ambasádu, ne dovnitř, ale jen tak okolo :-)
Překvapilo mě, že v tom baráku zároveň sídlí Norská ambasáda (to je jistě znamení) a taky Japonská ( proboha, proč zrovna ta?). Musela jsem si tam vyfotit krásný cedule a vlajky :D Chtěla jsem je sem dát, ale mobil si postavil hlavu a nechce se připojit k počítači, takže příště.
Pak ale moje máma vlezla do toho dvora (ona je totiž dost zvědavá) a dala se do řeči s nějakými vrátnými. Máma totiž taky docela řeší, jak by se dalo v budoucnu využít to, že budu umět finsky (pokud budu umět finsky :D) a tak se těch chlapů ptala, jestli tam třeba pracují nějací Češi a oni, že prý je tam jedna česká sekretářka :D To byl stěr! Tak tam se asi nikdy nechytám :D Jinak je tam prý osm Finů. Chtěla bych je vidět- mňam :D (tenhle článek je celkem přesmajlíkovaný :D)
Zrovna tu jím polárkáč- myslíte, že je polárkáč větší mňamka než Fin? A poslouchám Värttinu, tradičně, já totiž poslední dobou skoro nic jinýho neposlouchám- asi už jsem se totálně zbláznila.
Za hodinu přijde Andrejka a jdeme do té metalové hospody, to jsem tedy zvědavá. Doufám, že se tam se svou nespolečenskou povahou nebudu nudit. Rodiče mě tam bez problému pustili, akorát mi večer otec dělal asi milióntou přednášku o tom, na co si mám všecko dávat pozor. Nejlepší bylo, když mi asi potřetí otevřel dveře, aby ještě něco dodal a řekl, že když budu pít pivo nebo víno, mám to pít pomalu. To ale neudělám, protože to neumím :D Jím rychle a piju taky rychle, ať je to co je to :D

P.S. Nepřijde vám, že ten pán a ta ryba vypadají stejně? A nemyslel si, že hledám na netu obázky rybářů, našla jsem to náhodou, když jsem hledala Norsko :D
rybopán
pán s rybou je z google.com a podzemí z kolektory.cz

Do háje, proč je to Norsko tak pěkný!

22. června 2010 v 22:50 | Lawiane |  co na srdci to na blogu
Sakra, sakra, sakra. Tohle se mi vůbec nehodí, tohle jsem přesně nechtěla. Před pár hodinami jsem usedla k počítači (se záměrem stvořit nový dess), ale místo toho už se asi dvě hodiny zaobírám jakými naprosto bezvadným virtuálním cestováním po Finsku.

Sonisphere tak trochu jinak

20. června 2010 v 21:51 | Lawiane |  Metal- koncerty
Včera jsem byla na festivalu Sonisphere, ne jako fanoušek (protože fanouškem žádné z těch kapel ani nejsem), ale jako brigádník. A od koho jiného než od Sparku a Rock&Pop. Tentokrát však nešlo o pouhé rozdávání časopisů, nýbrž to byl systém "vyplňte nám anketu a my vám dáme časák". K večeru jsme ovšem měli volno a mohli jsme se libovolně pohybovat po areálu, takže hudby jsme si též užili a díky jednomu hochovi i torchu jinak než obyčejní návštěvníci.

Vyžrala jsem v knihovně vše finské

18. června 2010 v 21:49 | Lawiane |  zažila jsem
Ve středu jsem si v knihovně přišla na své, měla jsem nutnou potřebu knížek o Finsku a výborně se mi povedlo jí naplnit. Půjčila jsem si znova Kalevalu, doufám, že tentokrát jí dočtu. Ale je to ošklivé vydání, je širší, ale vůbec není tak tlustá a nemá obrázky. Ta první byla taková nádherná tlusťoučká, vůbec se mi jí tenkrát nechtělo vracet. Pak jsem ukořistila tu velkou fotografickou publikaci Barvy Skandinávie a Islandu, je tam nádherná fotka ze severu Finska- jsou tam kopce plné jehličnatých stromů. Pořád se na ní koukám. Pak tenkého průvodce po Finsku v češtině a tlustého v angličtině, tlustý v češtině bohužel nebyl, ale ten v aj se dá. Finská konverzace bohužel taky nebyla, doufám, že do prázdnin bude- potřebuju jí nutně, ale svojí si nechci kupovat. Zato jsem však našla jednu úplně výbornou knížku, vlastně jsem jí hledala a ona tam kupodivu byla. Jmenuje se Prázdné cesty a je od finské spisovatelky Rosy Liksom, od níž jsou dvě prapodivné ukázky v učebnici (ukázka). V té knížce je hodně povídek, které jsou třeba jen na jednu stránku a obsahově jsou naprosto vyšinuté, což je něco pro mě. Tak například je tam příběh o pánovy, který se po příchodu z práce odreagovával tím, že se přivázal ke křeslu a řezal se do stehen, pak ho naštvala manželka tak jí přivázal ke skříni, přinesl si luk a zastřelil jí šípem přímo do čela. O paní, na kterou ze křoví vyskočil pán a chtěl jí znásilnit, ona mu řekla, že je moc zima, ať jdou raději k ní domů a tak šli k ní domů. O paní, která uškrtila pána při sexu. O pánovi, který zastřelí další čtyři pány a pak i sebe, protože nad ním vyhrávali v kartách. O paní, která nosí sedmero kalhotek najednou. A tento výčet by mohl v tomto duchu dlouho pokračovat. Čiší z toho velká finskost, až moc velká. Téměř všechny děje se odehrávají tam a všichni ti vyšinutí lidé jsou Finové. To je fajn, ne? Napíšu na to recenzi na stránky finofilů.
Dále mám ještě jednu knížku finského autora a ta je děsně romantická a odehrává se ve Finsku za starých dob. Zvláštní je, že se tam třeba povídají talíře s vidličkami :D

Touhle dobou jsem měla být na koncertě Nightwish revival. Těšila jsem se na ně, protože jsem si tím chtěla nahradit ten koncert jiných NW revival ze kterého jsem na srazu tt.cz musela předčasně odejít. Jenže na jejich stránkách jsem se dozvěděla, že koncert byl zrušen z důvodu, že pořadatel nepovolil takovýto styl hudby! Taková drzost! Co to jako je? To chtěj říct, že NW jsou jako nějaký hnus? Kdybych byla Fin z té shora zmíněné knížky, tak si vezmu pušku a všechny v tom klubu postřílím, určitě jsou tam samý diskanti!
Zítra jedu na Sonisphere, budeme tam mít stáneček s časákama a ještě budeme s lidmi dělat nějakou anketu :D

Metalfest den třetí

18. června 2010 v 21:22 | Lawiane |  Metalfest 2010
Tohle je takový peseudoaktuální článek, doufám, že vám to nevadí, že to píšu až tak pozdě.
Pokusím se to zkrátit, ale asi to zase nevyjde :D
Takže třetí den byl, co se týče úrovně atmosféry, trochu horší, na lidech už bylo trochu znát nějaké to pití a přišlo mi, že po celém areálu bylo dosti cítit pivo. Celé odpoledne jsem se tam a Andreou jen válely po trávě, do kotle se nám nějak nechtělo. Ležely jsme tam asi 7 metrů od plotu areálu. K tomu plotu se pak přišel vyčůrat jeden pán, kdyby jeden bylo by to OK, jenže všichni ostatní chlapy to zřejmě postřehli a v tu ránu jakoby všichni zapomněli na existenci toitoiek. Naše místečko jsme byly nuceny opustit, protože to tam začalo být nechutné, chodil tam chcát jeden za druhým a pořád bylo slyšet, jak to teče :D. Pak jsme udělaly útok na kelímky od piva, Andrejka to po sedmi kelímkách vzdala, ale já ne. Ukořistila jsem 50 kelímků= 50 Kč= vybledlá nášivka s Korpíkama :D K večeru už jsme se přesunuly před pódium, zhruba do druhé řady. Z důvodů držení si dobrých fleků na Finntroll a HammerFall jsme byly nuceny shlédnout vystoupení kapely Deicide. Dle mého názoru jsem horší neviděla, ne kvůli hudbě, ta by šla, ale kvůli projevu hudebníků. Ten byl prostě nijaký, jen stáli, nijak se netvářili a dělali, jakoby ty fanoušky vůbec neviděli. Vrcholem byl konec jejich koncertu, kdy zpěvák po dohrání písně řekl jen "děkuji, dobrou noc." a bez jakékoli úcty k fanouškům prostě odešel. Po této hrůze nastoupili Finntroll, to bylo jiný kafe. Super, výborně jsme se tam vyřádili, akorát vedle mě se pak vecpal dost divný chlápek s pivem a v té mačkanici si zapálil cigárko, čekala jsem, kdy to o mě omylem típne. Naštěstí se to nestalo, ale stejně mě štval, už jen tím, jak se tam vetřel. Takže jsem se snažila mu to znepříjemnit rádoby nechtěným šleháním vlasy a občasným dloubnutím loktem :D. Aby toho rozruchu nebylo málo, tak horda lidí si našla zábavu v tom, že se začali nejprve prát mezi sebou, jako ze srandy a pak začali vrážet do všech, kdo se namanuli okolo, takže i do nás. V jednu chvíli už jsem myslela, že nás rozmačkají :D
Vrcholem festivalu byli Hammerfall, jejich koncert byl výborný, výtečný a vynikající. Zpestřený zase tím, že jsem bojovala s celým okolím. Tenhle den mě ty lidi opravdu sra*i. Místo toho pána s cígem se, nejprve za nás později vedle nás a téměř před nás, přistěhovala skupinka mladých kluků a holek. Co mě vytáčí, je když se někdo takhle neurvale cpe dopředu a dělá, jakože nic. A způsob jakým se bavili, by zasloužil navléknout jim růžová trička. Za mnou stál neuvěřitelně uječený chlapec, který se pak přesunul vedle mě. Během koncertu jsme se tam neustále přetlačovali, nakonec jsem začala dělat, jakože to děsně prožívám (Andrea konstatovala, že když se na mě koukla, myslela, že do mě jde elektrický proud :D) a "nechtěně" ho párkrát praštila pěstí do hlavy a jednou kopla steelou do nohy a šlahala ho do ksichtu vlasama. Takhle to vypadá, že vyvolávám konflikty, ale on do mě předtím taky několikrát fláknoul hlavou a neustále se o mě opíral a ječel, že mi málem praskly ušní bubínky.
Po skončení poslední kapely jsme ještě museli uctít naše vítězství v MS hokeji a tak jsme hromadně zpívali hymnu :D.
Zbývalo už se jen vydat k silnici, kde nás vyzvednul Andrey táta. Cestou jsme potkali asi tři vožralý chlapy. Nesla jsem finskou vlajku a tu bílou látku jsem měla trochu přehozenou přes ruku.
Když šli kolem nás, houkli na nás, ať jdeme s nima, načež jeden prohlásil: "Ta má sádru, ta je na hovno." To už byl asi dost na mol, když v té vlajce viděl sádru :D Tak hlavně, že už to vím, že mám tu sádru a jsem na hovno :D.
já

Až já budu velká, bude ze mě musher!

16. června 2010 v 14:03 | Lawiane |  co na srdci to na blogu
Zlobr se vyhrabal z doupěte, aby sesmolil další praštěný článek.
Ajta, cestou ze školy mě napadlo spoustu věcí, co sem napsat, ale očividně jsem je zapomněla. :D

To je jedno, třeba si vzpomenu během psaní a článek pak bude delší než dlouhý.Včera se mi ve škole podařilo vymyslet, co budu až budu velká :D! Nebojte selka ze mě nebude, i když to k tomu nemá zase tolik daleko. To jsem si jen vzpomněla na tu písničku Až já budu velká, bude ze mě selka…


Flákač

9. června 2010 v 17:57 | Lawiane |  co na srdci to na blogu
Měla bych se učit (typický začátek posledních článků), ale neučím se, zase sedím u blogu (jeho typické pokračování). Mám chuť psát, sice nevím co, ale cítím, že to jinak nejde. Zítra píšeme obří test z francouzštiny, to je v řiti. Asi těžko za dnešek doženu něco, co jsem flákala dva roky, takže se na to můžu vy**at úplně, ale to bych měla špatné svědomí. Takže budu vstávat v pět ráno a učit se ráno :D. Vypisovala jsem si slovíčka, ale dopsala mi propiska a mě se nechce hledat jinou.

Hän puhuu suomea

7. června 2010 v 17:03 | Lawiane |  zažila jsem
Zdravíčko přátelé, nějak mě začalo bavit pasní deníkového typu. Možná tu bude tím, že poslední dny byly vcelku záživné.
Z té matiky mám 3-4, takže to je v suchu. Uf. Ale zítra píšeme sloh z francouzštiny- nic horšího už si nelze představit. Vzhledem k tomu, že na tento jazyk kašlu od začátku prváku, tak je to vážně zoufalé, ale můžeme používat slovník, tak v něm snad něco vykoukám. Učit se na to nebudu, dva roky flákání za jedno odpoledne nedoženu. Navíc se mi do ní úplně nejvíc motá finština. Prostě když si chci na něco vzpomenout francouzsky, tak mi to naskakuje finsky. To je plus pro finštinu, ale velký mínus pro fráninu. Ne, že by mi to ale vadilo.
                Dneska si k nám na psychologii sedl jeden spolužák, protože jsme měli pracovat ve skupině. Přišel a řekl mi "Hyvää päivää" , což u mě způsobilo menší šok, ne z toho, že to vyslovil totálně špatně (stejně špatně pochopené ä, jako když jsem se to začínala učit já :D ), ale že umí něco finsky. Pak mi pověděl ještě "yksi, kaksi, kolme…". Pak z něj vypadlo, že jeho táta se pracovně zná s nějakými Finy, se kterými mají jít ve čtvrtek do restaurace a že on je chce oslnit tím, že něco řekne v jejich jazyce, tak jestli bych mu neporadila nějaké základní fráze a hlavně nepředvedla výslovnost. Test z psychologie se tedy zvrhl ve výuku finštiny, kmoška která to musela vyplňovat sama, z nás byla dost na nervy. Nicméně už umí říct: rád vás vidím, dobrý den, dobrý večer, jmenuji se Honza, promiňte, nerozumím, jak se máte? atd. Jo a ještě "Toto je velmi dobrá restaurace" :D Teď mě napadá, že jsem mu mohla říct hrozný hovadiny, třeba, že rád vás vidím se řekne "Olet kaunis mies" (Jste krásný muž) :D To by byl dobrý trapas. Ale to bych mu neudělala.
V sobotu se mi povedla výborná věc. Výborná by mělo být v uvozovkách, protože je to přesný opak. Na těch závodech (mimochodem dopadly úžasně, kámoška byla v jednom parkúru první z dvaceti a v druhém třetí ze čtyřiceti) jsem se příšerně spálila od sluníčka. Ruce, hrudník a záda. Takhle hrozně se mi to ještě nikdy nestalo. Andrea vymyslela, že kdybych byla Indián, mohla bych se jmenovat náčelník Rudý dekolt. Jsem rudá jak rak.
Včera jsem po dlouhé době zase jela na kole, z malé projížďky se nakonec stal výlet do Berouna, cesta tam byla totiž celá z kopce, tak to se to jelo, ale zpátky jsme to celé šlapali pěšky. Hotová sebevražda.
Jdu upravovat ty slíbené fotky a večer je sem snad dám.

Svobodný den

4. června 2010 v 22:35 | Lawiane |  zažila jsem

Uf, na dnešní odpoledne jsem se vážně těšila. Konečně mám za sebou den debilní test z matiky, kvůli kterému jsem dnes ještě vstala v pět ráno (tomu se říká nechávat věci na poslední chvíli). Když jsem ten papír dostala před sebe, přihodila se mi samozřejmá věc- civím na to a nedokážu vyřešit ani jeden příklad. Během hodiny se můj mozek naštěstí trochu vzpamatoval, napsala jsem tam toho docela dost, otázkou však je, zda je to dobře. To už jsou šance nižší. Graf, který mě měl zachránit, protože ty jsem uměla, tam byl samozřejmě jeden jediný typ, co neumím. Ale tohle se mi v matice stane pokaždé, tomu už se ani nemůžu divit, je to samozřejmost. Proto mám ty pětky. Doufám, že z toho dostanu alespoň čtyřku, abych se vyvarovala hrozbě reparátu. Pocit mám celkem dobrý, ale to jsem měla i minule a bylo to za pět :D. Fuj, tolik místa v článku zabrat matikou- to je hnus. Takže rychle k lepším tématům.
Mám další finskou známost, tentokráte osmnáctiletý Ville, to je lepší než pětatřicetiletý Sami :D
Zase jsem ho začala otravovat na icq, podle fotky jsem si říkala, že mě jistě pošle do řiti, ať ho neotravuju nebo se mi vysměje, že neumím mluvit. Ale kupodivu je milej a je s ním lepší diskuze než se Samim. Ale dneska tu není :-(
Se Samim jsme si ale psali jen finsky, kdežto s Villem to často přechází do Aj, zase ale líp rozumím. Je hodný, někdy to píše ve finštině i v angličtině. A prý byl v Praze :-)
Odpoledne jsme jely s Andreou do zverimexu a v autobuse nás přepadl naprosto dementní záchvat smíchu. Nejdřív jsme se smáli asi Jonnemu a pak jsme začali rozebírat Maxipsa Fíka, jak skákal pro noviny a přinesl celou trafiku a jak běžel dostih. Smály jsme se tak, až nám z toho vytekli slzy a mě se totálně rozmazali oči. Potom jsem si koupila v NewYorkeru takovou zajímavou věc, nevím, zda je to tričko nebo šaty, každopádně to vypadá domorodně a folkově a pojmenovala jsem to Arkona (já totiž občas pojmenovávám oblečení)
Taky jsem si předělala výzdobu stěny, šly dolů dva plakáty Narnie a místo nich jsem konečně vyvěsila plakát Metalfestu a finskou vlajku.
Měla bych jít spát, zítra jedu s koňmi na závody (já nesoutěžím, ale kámoška jo, tak to chci vidět) a musím brzo vstávat.
V neděli jsme se s Andreou rozhodly udělat u nás na chatě plánovaný fotografický den. Chci si vyzkoušet druhou pozici- nebýt focena ale fotit, Andrejka bude dělat model :D Ale času bude dost, takže budu určitě focena i já. Ještě přesně nevím, co z toho vznikne, ale v hlavě je spousta nápadů, něco už mám rozvrženého, takže příští týden čekejte záplavu "vysoce uměleckých fotek"

Fík :D
zdroj obrázku: blog.aktualne.centrum.cz

Metalfest- den druhý

4. června 2010 v 22:07 | Lawiane |  Metalfest 2010
Nejprve jsem chtěla sobotu i neděli shrnout do jednoho článku, jelikož to píšu 14 dní po festu a už vás to asi tolik nezajímá, ale zase jsem to nějak prodloužila, takže to bude zvlášť :D
Jelikož jsem byla "velmi dobře" informovaná o programu, zapomněla jsem si v sobotu vzít finskou vlajku v domnění, že dělám správně a Sonata Arctica hraje až v neděli. Bože, takový sek! Sonáta hrála v sobotu, takže jsem neměla čím mávat, kruciš, a já to dělám tak ráda.
Po poledni bylo hrozné horko, takže jsme se schovávali ve stínu, kterého však bylo velmi málo. Při našem příchodu hrála česká kapela (nepamatuji si název a jsem líná to zjistit), ale zpívali o znásilnění holčičky a k tomu demonstrativně předváděli, jak znásilňují a podřezávají panenku- trochu drsný i na mně.
Později jsem měla krásný zážitek z koncertu LEAVES´ EYES, při kterých nás až moc svlažil megaliják a kroupy. Ještě se mi líbilo vystoupení Powerwolf, které jsem neznala, ale jejich hudba se mi opravdu zalíbila. To mi připomíná, že jsem si chtěla něco stáhnout. Po autogramiádě Leaves´Eyes jsem nemohla najít Andreu, takže jsem pořád pochodovala po amfiteátru a marně jí hledala, nakonec mi nezbylo než počkat až dohraje Freedom Call a samozřejmě jsem Andrejku našla mezi předními řadami, na to, abych se dostala k ní, tam však bylo moc lidí, takže jsem byla i na Eluveitie sama. Nejdříve jsem se snažila držet se vpředu, ale pak se kolem mě shlukli nějací nebezpečně vyhlížející lidé, takže jsem se vytratila dozadu. A dobře jsem udělala, protože Andrea z toho byla málem mrtvá, jaký to tam byl nářez. Nejdřív jsem kapelu sledovala z dálky a snažila se něco zaznamenat na video a pak jsem se přesunula na okraj kotle, kde jsem si to krásně užila, aniž by do mě strkalo sto lidí. Hopsala jsem si, kdy jsem chtěla a ne z důvodu, že hopsají všichni okolo.
Docela milým překvapením byli Deathstars. Myslela jsem, že ti mi nic moc říkat nebudou a že zůstaneme stát někde opodál, ale nakonec jsme se během koncertu procpaly docela dopředu a krásně si tam vymlátily hlavy. Dobrým vtipem je, že na jedinou písničku, kterou jsem tam od nich znala, jsem zrovna seděla v ToiToice :D
deathstars
Pak už následovala třešnička na dortu- Sonata Arctica. Během Deathstars a následující přestávky se nám podařilo probojovat se do druhé řady. Tony Kakko je strašně ukecaný. A pak, že Finové nemluví! :D On mezi všemi písničkami něco brebentil a pořád se smál. Je to sympaťák. Jediné co mi vadilo, byla jedna děsně uječená osoba v mé blízkosti, která vydávala větší hluk než ty repráky.
Zkrátka a dobře, sobota 22.5. = nezapomenutelný den :-)

Sesráno aneb po dlouhé době deníček

1. června 2010 v 22:08 | Lawiane |  zažila jsem
ja
Nejprve vám vyjasním, co to znamená Sesráno- vtip dnešního školního dne. Kamarádka Marža sepisovala jídelníček na tábor a napsala tam jakési Sejráno, což má být směsice těstovin a všech možných sejrů, šikovná kamarádka Evelin to ovšem přečetla jako Sesráno. Asi už nemusím vysvětlovat, co by v těch těstovinách pak bylo… :D
Dneska jsem byla na koních a byla mi svěřena velká věc, velká doslova, odjezdit trenérky mladého koně, který je obří hora masa. Jezdilo se mi na něm výborně, brouček šlapal úplně krásně, akorát jsem si odnesla pěkný puchýř na prstě.
Ve škole jsme na výtvarce vyráběli masku, kterou budeme mít na závěrečné akademii, při bizardním bálu na motivy E.A. Poe. Vytvořila jsem černou kombinovanou alobalem a s takovým tím zobákem. Podařila se mi nad očekávání, tak doufám, že si jí potom odnesu domů a nafotím s ní ještě nějaké dekadentní fotky podle svého.
Od pondělí mám finskou známost, začala jsem otravovat nějakého pětatřicetiletého Samiho ze Savonlinny na icq. Kupodivu se se mnou baví, včera se dokonce ozval sám od sebe. Aby jste si nemysleli, že je to nějaké vážné, tak to ne- prohodíme tak deset vět za den :D S mojí finštinou je to dosti namáhavé a nechci do toho tahat angličtinu. Ale Sami je hodný, píše spisovně a jednu větu za sto let. Mě pak trvá dvě stě let, něž si to přeložím a kloudně mu odpovím, :D ale jde to. Začínám na tom být závislá. Ale bez chytrého slovníku na netu a bez učebnice neustále po ruce bych se nehla z místa.
Zrovna tu není a to jsem kvůli tomu zapínala comp. :-(
V neděli jsem potkala Finy v autobuse na koně, ale s těmi jsem se do řeči nedala.
Cestou domů jsem měla akutní potřebu čokolády, tak jsem zašla do obchodu, koukám na ty věci a chci si vzít jednu sůšu za 10 korun českých, pak si řeknu (ano, jsem strašný škudlil), že je to moc a vezmi si tiribitku za 9 v akci. Pak u pokladny platím desetikorunou a té prodavačce řeknu, "to je dobrý" a tu korunu jí nechám :D. Fakt logika. Koruna je hrozně málo, ale když se to vezme kolem a kolem, tak je to 1/3 Duo lízáku (zmrzlina z Normy) a 1/3 Duo lízáku je dost.
Měla bych se učit matiku, pokud nenapíšu dobře páteční test, asi mi hrozí reparát. Měla bych, ale místo toho sedím zase u blogu! Typické!
Chtěla bych manžela, nějakýho pořádnýho. Spolužačka ze ZŠ, která je stejně stará jako já, už je vdaná a je v pátém měsíci těhotenství. Zvláštní případ, radši bych toho chlapce ani nechtěla vidět.
Občas mi přijde, že jsem hrozně nemravná, to o čem přemýšlím a o čem se bavím… někdy je to fakt hrůza. Mimochodem, asi začnu psát sprostou a morbidní povídku. Když pak ale slyším ostatní, tak zjišťuji, že jsem ještě úplně svatá :D
Příště sem hodím ještě něco o Metalfestu, doufám, že vás s tím už neotravuju. Snad je ale stále lepší dávat sem články o koncertech než moje zhovadilosti.
d
"ideální manžel"
hahá
:D

zdroj obrázků: první foto je moje, druhé je screen z videa Masters of Rock 2009 a poslední z deviantatr.com