MARCELO

8. ledna 2010 v 19:27 | Lawiane |  Jednorázové - Depresivní
Opička lysá tiše banán v koutě chroupe. I se šlupkou. Stěny jsou prázdné, nudně šedé. Nudně šedá prázdná místnost, až na tu opičku, která právě dojedla. Ejhle, rychle se vymrštila z kouta a nyní vysí na zamřížovaných dveřích…a my zjišťujeme, že to není opička, nýbrž opičák!
Podivný muž s karafou zpola naplněnou růžovým vínem brodící se přes bahnitou řeku. Nedívá se na nikoho, jde svědomitě dál. Už chce být na druhém břehu, ale hnědá voda stále olizuje jeho chlupatá kolena.
Druhý břeh…
Spatřuji přelud. Opice poskakuje ve středu vozovky, zatímco červený panáček pomalu rytmicky cvaká, jakoby říkal, ne, ne… Nevnímám tok aut a vrhám se do řeky. Šílený hluk, něco troubí, křičící hlasy… Nechápu. Proč? Já chci jen odvést tu opici a být rychle na druhé straně. Náhle to utichá a vše pohlcuje tma. Ticho. Černá, všude je jen černá barva. Nevím, zda jsem oslepla, nebo zda přede mne někdo natáhl černé plátno. Moje pravá ruka něco nahmatala. Chytám se toho, je to lano. Odněkud náhle proudí slabý svit, ve kterém spatřuji obrysy čehosi. Kroutí se to všude na dohled, tlusté šlahouny připomínající hady s rozeklanými jazyky. Provazy, lana, liány…nebo ti hadi? Chytám se jednoho za druhým, prodírám se houštím a tápu ve snaze nalézt zdroj onoho světla. Jeden šlahoun se mi otře o tvář a zanechá po sobě nepříjemnou mastnotu. Otírám ji a pokračuji ve svém snažení. Mezi černými lany se místy objevují bílé kapesníky. Sbírám je a otírám jimi mastnotu, která na mě ulpívá ze šlahounů. Je to únavné, ale světlo se zdá být blíž, hmatám po provazech, lezu po liánách, houpu se na lanech, bojuji s mastnými hady a sbírám bílé kapesníky. Netuším, jak plyne čas…je to hodina, den, rok či století? Po té neurčité době jsem konečně venku! Stojím na světlé planině, mírně vroubkované. Chci udělat krok, ale místo toho zjišťuji, že planina je obrovská trampolína.
Muž ve špinavé líné řece se nečekaně zastavil. Jeho výraz hovoří o něčem nepříjemném. Musí se podrbat, blecha ho saje vprostřed vysokého čela. Udělá zbrklý neuvážený pohyb. Karafa zpola naplněná růžovým vínem padá a noří se pod hnědou hladinu, lahodný nápoj se mísí s nekonečným množství páchnoucí vody, až se v něm zcela rozplyne. Muž neslušně kleje.
Mé okolí se rozplývá. Vše mizí v bílé záři. Trampolína, hadi i nasbírané kapesníky, vše se ztrácí v oslepujícím světle. Už opravdu nic nechápu.
Probouzím se na nemocničním lůžku, nade mnou se sklání doktor. Někoho mi nápadně připomíná, má vysoké čelo a jeho černé vlasy se motají ve složitých zákrutech všude kolem jeho hlavy, vypadají trochu mastně, šampón by jim neuškodil. Doktor se v nich podrbe, jakoby četl mé myšlenky a náhle z těch vlasů vypadne veliký lup, padá, až se nakonec usadí v mé levé ruce, v té pravé svírám bílý kapesník.
Opičí přelud, muž s karafou ani já jsme nedošli na druhý břeh…


Tak, dočetli jste? Teď úplně vidím vaše nechápavé pohledy na monitor. Říkáte si, eh, co to je? Moje dílo bude zřejmě potřebovat vysvětlení.
Inspirací byl Marcelo (sice je zobrazen jako doktor a opice, ale je to v podstatě on).
Druhým břehem se myslí svět mrtvých, do kterého jsem málem přišla, když mě porazilo auto kvůli té opici. Černí hadi, provazy atd. jsou Marcelovo vlasy a ty kapesníky jsou lupy. Ta trampolína je čelo a ta blecha jsem já. Je to takové bizardní líčení. Tím, že byl Marcelo napaden blechou, vylil to víno, tak nedošel na druhý břeh a já jako blecha na jeho čele jsem také přežila.
Chápete to už trochu? Jestli ne, nevadí, je to prostě divnost sama a bylo to psáno s tím účelem.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 PelkoEnkeli PelkoEnkeli | E-mail | Web | 8. ledna 2010 v 20:45 | Reagovat

"opička lysá"  :D  :D tak to mě dostalo :D
moc povedený článek ;-)
mimochodem, kiitos :-)

2 Evelin Evelin | Web | 8. ledna 2010 v 21:23 | Reagovat

Wau to je pěkný, nejlepší jsou ty lupy jako kapesníky :-D, je to zajímavě napsaný; pořád mi příjde, že je to podobný těm věcem z Anifestu, obzvlášť ten třetí odstavec.

3 Lily Addams Lily Addams | Web | 10. ledna 2010 v 10:24 | Reagovat

no je to opravdu zvláštní....s něčím takovým jsem se ještě nesetkala...

4 Veronika Veronika | Web | 18. února 2010 v 23:31 | Reagovat

Nachápu co na něm Tarja vidí.Vypadá jako úplnej ignorant.

5 Lennroe Lennroe | Web | 28. května 2010 v 18:55 | Reagovat

Páni, nic podobnýho jsem nečetla, je to bezva vysvětlení ani nebylo nutný.

6 Laura Eleonora Laura Eleonora | E-mail | Web | 14. srpna 2010 v 12:47 | Reagovat

já bych vyrušila to vysvětlení... vždyť o hledání obrazů je umění, ne o vysvětlování :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.